Británie vyhostila pět libyjských diplomatů
Britská vláda vyhostila pět libyjských diplomatů. Podle ministra zahraničí Williama Haguea se tak stalo na protest proti postupu režimu Muammara Kadáffího a jeho neustávajícím útokům na civilní cíle, a také z důvodů národní bezpečnosti.
Jednou z překážek humanitární pomoci obyvatelům Misuráty jsou režimní plavidla pokoušející se blokovat přístav. Na tato plavidla zaútočily koaliční letouny a 4 plavidla byla potopena a jedno najelo na mělčinu. Řekl poslancům ministr zahraničí William Hague.
Britská vláda vyhostila pět libyjských diplomatů. O tématu jsme hovořili s londýnským spolupracovníkem ČRo Ivanem Kytkou.
„Abych podtrhl naše vážné znepokojení nad chováním režimu, mohu sněmovně oznámit, že jsme dnes podnikli kroky k vyhoštění pěti diplomatů z libyjského velvyslanectví v Londýně včetně vojenského přidělence,“ uvedl.
Vláda podle ministra dospěla k závěru, že pokračující přítomnost těchto jednotlivců v zemi by mohla ohrozit britskou bezpečnost.
Obavy v souvislosti s teroristickým útokem
Jak ve Stalo se dnes uvedl londýnský spolupracovník ČRo Ivan Kytka, v Británii zavládly obavy v souvislosti s možností případného teroristického útoku. „Mimochodem v těchto hodinách britské zpravodajské služby vyšetřují skutečnost, že se na palubu jednoho z nákladních letadel mířícího na Blízký východ dostala falešná bomba,“ řekl.
Podle něj jsou reálné obavy, že by Libyjci mohli sáhnout k podobnému odvetnému opatření, jakým byl například pumový útok nad Lockerbie v roce 1988. Připomněl, že o tom hovořil v sobotním tisku i ministr spravedlnosti Clarke.
„A pravděpodobně zpravodajské služby mají indikace o tom, že těchto pět diplomatů by mohlo organizovat na britském území přípravu teroristického činu,“ dodal.
Opatrnější Britové
Britský premiér, stejně jako americký prezident Barack Obama dnes nevyloučili, že jejich vlády pošlou rebelům zbraně. Podle Kytky však Britové budou ve srovnání s jinými vládami spojenecké koalice v mnoha ohledech opatrnější.
Zatím podle něj pečlivě zkoumají, kdo vlastně vytváří povstalecké síly a také zkoumají tuto okolnost z hlediska mezinárodního práva.
„Není totiž úplně jasné, zda rezoluce RB OSN 1973 opravňuje tyto země k tomu, aby vyzbrojovali povstalecké jednotky. Pokud k tomu dojde, Británie bude následovat až rozhodnutí Spojených států a nepředpokládám v této chvíli, že by se k něčemu podobnému odhodlala sama,“ dodal.
Konflikt nebude tak krátkodobý, jak Cameron předpověděl
Britský ministr zahraničí William Hague dnes také naznačil, že konflikt v Libyi by mohl skončit Kaddáfiho odchodem do exilu. Jako první země nabídla libyjskému diktátoru azyl Uganda. Jak ale Kytka v této souvislosti připomněl, že tato myšlenka vzešla od Italů na londýnské konferenci.
Britové podle něj až dosud tvrdili, že by uvítali, kdyby naopak Kaddáfí stanul před mezinárodním soudním tribunálem.
„Změna v tónu britského ministra zahraničí je trochu překvapivá. Možná vyjadřuje určitou nejistotu v britské diplomacii pokud jde o další vývoj v Libyi. Protože vojenští experti i diplomaté varují, že konflikt nebude tak krátkodobý jak premiér Cameron na počátku předpověděl,“ dodal spolupracovník ČRo v Británii Ivan Kytka.
