EU přerušila rozhovory se Srbskem kvůli Mladičovi
Evropská unie přerušila asociační rozhovory se Srbskem a Černou Horou. V Bruselu to dnes oznámil komisař pro rozšíření Ollie Rehn. Důvodem je podle něj skutečnost, že Bělehrad dosud nezadržel bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče, obviněného z válečných zločinů.
Rehn uvedl, že komise se k tomuto kroku rozhodla po telefonické konzultaci s hlavní žalobkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Carlou del Ponteovou.
"Její hodnocení je záporné, tedy že Bělehrad nespolupracuje plně s haagskými vyšetřovateli. Proto Evropská unie přerušuje jednání se Srbskem a Černou Horou o asociační dohodě, což je první krok ke vstupu," řekl Rehn.
Komisař Rehn mluví o zklamání, že Bělehrad nebyl schopen generála Mladiče najít. Ovšem Del Ponteová tvrdí, že Srbové měli možnost Mladiče dopadnout, přinejmenším na konci ledna. Vláda však údajně nechtěla, aby byl generál zatčen, a chtěla mu umožnit, aby se dobrovolně vzdal.
Další kolo rozhovorů, které začaly loni v září, bylo plánováno na 11. května. Nicméně Evropská komise naléhala na to, aby Bělehrad Mladiče předal do Haagu a dala mu čas k jeho zadržení do konce dubna. Podle Rehna budou jednání s Bělehradem obnovena, jakmile "srbská vláda splní své závazky".
Dohoda o stabilizaci a asociaci s unií, která je prvním krokem k jednání o členství, bude možná podle komisaře ještě uzavřena podle původního plánu do konce roku. Muselo by však dojít k dramatickému zlepšení ve spolupráci s mezinárodním tribunálem.
Klíčovým důvodem toho, že Mladič stále uniká, je podle Rehna fakt, že bezpečnostní služby a zejména vojenské zpravodajství nejsou v Srbsku pod plnou demokratickou kontrolou. Jinak si nelze neschopnost Bělehradu zadržet hledaného generála vysvětlit. Svědčí to ale také o nedostatečné demokratické vyspělosti země, dodal Rehn.
Přerušení rozhovorů s EU má již také první politickou oběť. Rezignaci dnes oznámil srbský vicepremiér a šéf srbského vyjednávacího týmu s EU Miroljub Labus. V odůvodnění premiérovi sděluje, že nedodržel slib unii vydat generála Mladiče a znemožnil evropskou integraci Srbska. Dalším ministrům jeho strany G 17 plus doporučil, aby z vlády odešli také.
"Srbsko už není důvěryhodným partnerem pro své partnery a já se dál odmítám účastnit takové politiky," uvedl dále Labus v dopise adresovaném premiérovi Koštunicovi. Jeho krok zatím nemusí znamenat pád vlády, protože strana G 17 plus jí chce nadále podporovat. Premiér Koštunica se ale o svých slibech nezmiňoval. Vyzval Mladiče, aby se vydal sám. "Nikdy Srbsko netrpělo kvůli jednomu jedinému důstojníkovi," uvedl Koštunica.
S prvními konkrétními náznaky, co vláda pro dopadení Mladiče dělá, přišel ministr pro kapitální investice Velimir Ilič. Řekl, že předvedeno bylo mnoho svědků, pomahačů a dalších lidí kolem Mladiče. Podle Iliče ho někteří lidé sledovali, ale ztratil se jim. Nedotčena se cítí Černá Hora. Tamější vláda uvedla, že bude-li koncem května vyhlášena nezávislost, Podgorica chce s Brusel jednat opět počátkem června.
Mladič je obviněn z válečných zločinů spáchaných během ozbrojeného konfliktu v Bosně v první polovině 90. let, zejména kvůli srebrenickému masakru, při němž bylo povražděno asi 8000 Muslimů (v někdejší jugoslávské federaci jedna z národností, jejíž příslušníci si po válce změnili označení na Bosňáci). Unie soudí, že se dosud skrývá na území Srbska.