Stoltenberg letos skončí ve funkci generálního tajemníka NATO. Mandát mu byl prodloužen třikrát
Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg skončí ve své funkci po vypršení mandátu 30. září, o jeho prodloužení usilovat nebude. Podle agentury DPA to potvrdila mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescuová. Reagovala tak na článek německého listu Welt am Sonntag, který napsal, že má NATO v úmyslu Stoltenbergovi mandát prodloužit až do dubna 2024.
Jens Stoltenberg je generálním tajemníkem NATO od roku 2014. Jeho mandát už aliance prodlužovala třikrát, naposledy loni v březnu těsné poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.
Stoltenberg: NATO nepoleví v podpoře Ukrajiny. Poskytne více vybavení
Číst článek
„Mandát generálního tajemníka Jense Stoltenberga byl prodloužen již třikrát a jeho funkční období bylo celkem devět let,“ uvedla v sobotu večer mluvčí NATO Oana Lungescuová. „Funkční období končí letos v říjnu a (Stoltenberg) nemá jeho prodloužení v úmyslu,“ dodala mluvčí v reakci na článek listu Welt am Sonntag.
Německý list dříve uvedl, že Stoltenbergův mandát měl být opět prodloužen, neboť se aliance snaží o udržení stability během probíhající války na Ukrajině.
Welt am Sonntag podle Reuters také napsal, že členové NATO chtěli, aby Stoltenberg předsedal summitu k 75. výročí založení aliance, který se má konat ve Washingtonu v dubnu 2024. Důvodem plánovaného prodloužení také měly být Stoltenbergovy „výjimečné úspěchy, zejména v kontextu války na Ukrajině“.
Možní nástupci
Jens Stoltenberg pochází z Norska, působil jako ekonom a zastával také funkci premiéra země. Podle médií by se mohl ucházet o post prezidenta Světové banky. Jejímu dosavadnímu šéfovi Davidu Malpassovi končí funkční období v dubnu příštího roku, připomíná německý list.
Mezi možnými zájemci o funkci generálního tajemníka NATO jsou španělský premiér Pedro Sánchez nebo nizozemský premiér Mark Rutte, jejichž země čekají volby v letech 2023 a 2024.
Sánchez má údajně dobré vztahy s americkým prezidentem Joem Bidenem, Rutteho zase podporuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Welt am Sonntag jmenuje jako horkého kandidáta také britského ministra obrany Bena Wallace.
