Libanon se kvůli syrským utečencům obává politického rozvratu
Libanon přestává zvládat příliv uprchlíků ze Sýrie, a měl by proto zvážit uzavření hranice. Prohlásil to libanonský ministr zahraničí Adnán Mansúr. Jeho názor se zatím nestal oficiální politikou, přesto syrská otázka spustila v tamní vládě bouřlivou debatu. Válka v Sýrii totiž neznamená pro Bejrút jenom obrovskou zátěž s uprchlíky, ale je také zdrojem politické a náboženské nestability.
Podle libanonských odhadů je v zemi už asi 160 tisíc syrských uprchlíků. To je sice mnohem méně než v Turecku nebo Jordánsku, ale Libanon je malý stát.
Příliv utečenců se tam navíc v posledních týdnech zvýšil. Do Libanonu míří také tisíce palestinských uprchlíků, kteří se stali terčem války uvnitř Sýrie.
Libanonští politici se však nejvíce obávají rozdělení země podle politických a náboženských linií. V posledních měsících už tam kvůli bojům v Sýrii zahynuly desítky lidí.
O obavách Libanonu mluvil ve Světě o osmé na Rádiu Česko blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček
Jordánsko varuje, že se Sýrie může brzy stát zdrojem sunnitského extremismu, který se obrátí proti okolním zemím. Upozornili na to už i někteří libanonští politici. Jiní ale ukazují také na šíitský extremismus a fakt, že libanonské hnutí Hizballáh se na válce v Sýrii podílí.
Asi před dvěma měsíci navíc Jordánci zadrželi 11 svých občanů, kteří se v Sýrii údajně spojili s radikálními islamisty, poté se vrátili do Jordánska a podle tamní bezpečnosti chystali útoky na západní cíle – ambasády, nákupní centra nebo zábavní podniky.
Obavy Jordánska, že Sýrie přitahuje radikální islamisty, kterým nejde o svržení režimu Bašára Asada, ale o to, že v Sýrii vzniká nové bojiště pro jejich válku, zaznívají také z Izraele.
Podle izraelských médií se na to židovský stát připravuje, protože kdyby padl Asadův režim - který byl pro židovský stát relativně stabilním partnerem – mohla by se situace v regionu vlivem extremistů zhoršit.
