Pekarová Adamová a Vystrčil jednali v Bruselu se Stoltenbergem, Rusku podle nich nelze ustupovat
Členské země NATO musí nadále postupovat pevně a jednotně vůči ruským požadavkům týkajícím se Ukrajiny, které jsou pro spojenecké země včetně Česka nepřijatelné. Shodli se na tom ve středu předsedové obou komor českého parlamentu Miloš Vystrčil a Markéta Pekarová Adamová s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem. V Bruselu se čeští zástupci sešli také s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.
Čeští představitelé hovořili se Stoltenbergem o tom, že česká vláda hodlá plnit své spojenecké závazky a k členství v NATO jako záruce své bezpečnosti nevidí alternativu. Naplno se to podle nich prokazuje zejména při současném napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, když podle Západu hrozí ruský vpád do sousední země.
Rusko jako mírotvorce, Západ jako agresor i výzvy k vyzbrojení Donbasu. Co píšou o krizi ruská média?
Číst článek
„Pokud má Rusko nějaké velmocenské ambice, tak není možné projevovat slabost,“ řekl novinářům v Bruselu předseda Senátu. Podle Stoltenberga NATO stále jednotně odmítá ruské požadavky, aby zavřelo dveře Ukrajině a omezilo své působení ve východních členských zemích včetně Česka.
Priority předsednictví
Během závěrečného třetího dne své bruselské návštěvy jednali Pekarová Adamová a Vystrčil i se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem. Politika předsedajícího summitům Evropské unie ujistili, že Česko chce hrát během svého unijního předsednictví ve druhé polovině letošního roku aktivní roli.
Před návštěvou alianční centrály hovořili čeští zástupci s předsedou Evropské rady zejména o chystaném předsednictví v EU, které po 13 letech Česko začátkem července na půl roku převezme od Francie.
„Nebudeme vládou, která si bude stěžovat na zlý Brusel,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny v narážce na euroskeptické postoje některých opozičních politiků.
„Chceme hrát při vyjednávání aktivní roli a prosazovat své priority. Musíme proto hledat spojence i mimo V4,“ dodala s odkazem na zahraničněpolitické plány nového kabinetu. Mezi ně patří i budování širších spojenectví, než je tradiční visegrádská čtyřka (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), například s momentálně předsednickou Francií, Německem či Rakouskem.
Předsednickými prioritami pak má podle Pekarové Adamové být například pokračování ekologické či digitální transformace nebo aktivnější přístup k projektu Východního partnerství, který se týká skupiny postsovětských zemí včetně Ukrajiny.
