Rada bezpečnosti OSN vyzvala k propuštění Su Ťij a dalších zadržených v Barmě. Bílý dům zvažuje sankce
Rada bezpečnosti OSN je znepokojena výjimečným stavem, který byl vyhlášen v Barmě po pondělním vojenském převratu. Zároveň ve čtvrtek vyzvala k propuštění všech zadržených osob, včetně šéfky svržené vlády Do Aun Schan Su Ťij. Bílý dům dal podle tiskových agentur najevo, že kvůli puči zvažuje sankce, jež by měly zasáhnout barmskou armádu.
„Členové Rady bezpečnosti zdůrazňují potřebu trvalé podpory přechodu k demokracii v Barmě,” uvádí se také podle agentury Reuters v prohlášení, které patnáctičlenná rada schválila konsensem.
Barma na cestě k vojenské diktatuře. ‚Otevřený odpor lidu přijde, Západ situaci podcenil,‘ říká expert
Číst článek
Agentura AFP přitom poznamenala, že text neobsahuje odsouzení vojenského převratu, jak tomu bylo v předchozím návrhu dokumentu, proti jehož formulaci se postavily Rusko a Čína.
Poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jack Sillivan sdělil, že Spojené státy v souvislosti s převratem v Barmě zvažují sankce. Měly by být „zaměřené jak proti jednotlivcům, tak proti subjektům kontrolovaným (barmskou) armádou”.
Nové vojenské vedení v Barmě zablokovalo přístup k facebooku, kde se po převratu objevily informace o protestech proti svržení zvolené civilní vlády a její vůdkyně, nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Facebook je v Barmě zvlášť oblíbený a také svržená vláda na něm pravidelně zveřejňovala své příspěvky, uvedla agentura AP.
Přístup k facebooku byl přerušen v noci na čtvrtek. Firma Telenor Myanmar uvedla, že poskytovatelé mobilních a internetových služeb v Barmě dostali od ministerstva komunikací nařízení k dočasnému zablokování. Společnost patřící do norské skupiny Telenor uvedla, že neměla na výběr, ačkoli má obavy, že nařízení porušuje lidská práva.
Protest proti puči
K protestům proti vojenskému puči vyzvala v uplynulých dnech Národní liga pro demokracii, která vyhrála listopadové volby a do pondělí stála v čele vlády, a také další aktivisté. Ve středu zahájili stávku lékaři několika desítek nemocnic, kteří tvrdí, že nebudou pro vojenskou vládu pracovat.
Barmská junta zablokovala přístup k Facebooku. Na sociální síti se objevily informace o protestech
Číst článek
V největším barmském městě Rangúnu dali ve středu večer lidé najevo nespokojenost boucháním do hrnců. Většina z nich protestovala ze svých domovů, protože do ulic se lidé vyjít bojí. Předchozí barmské junty se pouliční protesty nerozpakovaly krvavě potlačit. Stejným způsobem protestovali obyvatelé Rangúnu již v úterý.
K prvnímu pouličnímu protestu se ve čtvrtek sešla skupina protestujících ve středobarmském městě Mandalaj. Před lékařskou univerzitou se v druhém největším městě Barmy shromáždilo asi 20 protestujících.
Mávali transparenty s nápisem „Lidé demonstrují proti vojenskému převratu” a skandovali hesla požadující propuštění uvězněných politiků. Nejméně tři demonstranti byli podle Reuters zatčeni.
Roční výjimečný stav?
Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, při kterém zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila na rok výjimečný stav. Oba politici čelí obviněním, které organizace na ochranu lidských práv označují za nepodložená.
Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací.
Podle nezávislého Sdružení na podporu politických vězňů (AAPP) bylo od převratu zadrženo nejméně 147 lidí - aktivistů, poslanců a činitelů rozpuštěného kabinetu vedeného Su Ťij.
Generální tajemník OSN António Guterres ve středu vyzval k vytvoření tlaku na barmskou armádu. „Uděláme, co je v našich silách, abychom zmobilizovali veškeré klíčové aktéry a mezinárodní společenství, vytvořili dostatečný tlak na Barmu, a zajistili tak, že tento převrat neuspěje,” řekl Guterres v rozhovoru s listem The Washington Post.
„Po volbách - volbách, o kterých se domnívám, že se konaly normálně - je to absolutně nepřijatelné,” dodal šéf OSN.
