Referendum na jihu Súdánu má rozhodnout o novém státu
Mezinárodní společenství se možná brzy rozroste o nový stát – Jižní Súdán. Začíná týden trvající referendum, v němž pravděpodobně několik milionů obyvatel chudého regionu rozhodne o jeho odtržení od zbytku největší africké země.
S arabskou vládou na severu vedli Jihosúdánci v minulosti krvavé boje, rivalita mezi nimi trvá staletí. Jižní černošské kmeny byli arabskými dobyvateli zotročovány i násilně obraceny na víru.
V posledních pěti letech panovalo mezi Chartúmem a autonomní vládou na Jihu křehké příměří. Referendum o nezávislosti Jižního Súdánu přitom bylo jednou z podmínek jeho uzavření.
Redaktor Jan Prokeš hovoří se zástupcem súdánské opozice i africkým sociologem o případném odtržení Jižního Súdánu
„Bašírův režim se snažil vyvolat na jihu chaos a nestabilitu, které by zabránily konání referenda ve stanoveném termínu. Například tím, že povzbuzoval nespokojené skupiny k ozbrojenému odporu proti jihosúdánské vládě. Chartúm taky založil milice, které měly ten chaos a nestabilitu šířit,“ říká Sulejman Jamus z protivládního Hnutí za spravedlnost a rovnost.
Kontroverzní súdánský prezident Umar Bašír má celé zástupy odpůrců ve světě i doma. Může za to jednak jeho dlouhodobá snaha o islamizaci etnicky i nábožensky nesmírně pestré země a snad ještě více údajné vykořisťování nearabských obyvatel a částí Súdánu převážně arabskou vládní garniturou.
„Kontrolu nad Súdánem zdědila hrstka lidí, která se pohybovala kolem tehdejší administrativy. Do dnešního dne se proto cítí jako majitelé celé země. Podstatou konfliktu je záměr centra vykořisťovat a zanedbávat regiony. V Súdánu má totiž několik málo rodin veškerou moc, půdu i bohatství,“ tvrdí Jamus.
Rozdělení Súdánu na Sever a Jih se zdá jasnou věcí. Podle aktuálních prohlášení se s tím smiřují už i špičky súdánské vlády včetně samotného Bašíra, které nezávislostí Jihu přijdou o kontrolu čtyř pětin předpokládaných ropných zásob.
Konflikt není v náboženství, ale v arabizaci, tvrdí sociolog
Bašír na druhou stranu pohrozil, že po odtržení jižního Súdánu posílí ve zbytku země vliv islámského práva. Podle sociologa etiopského původu Alemayehu Kumsy z Univerzity Karlovy by to mohlo vést k exodu statisíců Jižanů žijících dnes na Severu.
„Z mého hlediska a ze zkušenosti lidí, kteří žijí v jižním Súdánu, budou budovat sekulární stát. Protože tam žijí křestané, muslimové a tradiční věřící. A teď podle průzkumů 99 procent muslimů, kteří žijí v jižním Súdánu, podporují nezávislost. Ten konflikt není konflikt náboženství, ale arabizace centrální vlády,“ vysvětluje Kumsa.
Podle Kumsy bude pravděpodobné rozdělení Súdánu odpovídat kulturním i přírodním hranicím. Pokud k tomu opravdu dojde, bude to znamenat v Africe historické porušení koloniálních hranic, které může pokračovat v Nigérii nebo Kongu.
Satelitem proti genocidě
Existují obavy, že referendum znovu zažehne občanskou válku nebo genocidu. Případné násilí vůči civilistům z kterékoliv strany má kolem citlivé hranice mezi Jižním a Severním Súdánem pomoct odvrátit satelitní monitoring regionu.
Na projektu se podílí OSN, Harvardova univerzita i známý americký herec George Clooney, který se o Súdán dlouhodobě zajímá a do africké země teď osobně přicestoval. Podle Clooneyho mohou satelitní snímky eventuelně posloužit i jako důkazní materiál u soudu. Súdánská vláda by prý nemohla tak jednoduše tvrdit, že nemá s masakry nic společného, jak to prý běžně dělala v případě Dárfúru.
Kromě Clooneyho dohlíží na čestný průběh jihosúdánského referenda desítky zahraničních odborníků a osobností včetně Koffiho Anana nebo Jimiho Cartera.
Otázkou je, jestli bude výrazně zaostalejší Jižní Súdán vůbec schopen samostatné existence a rozvoje. Podle doktora Kumsy předpoklady má: „Suroviny mají, velmi hodně bohatství. Nafta. Velmi úrodná půda. Vodní zdroj. A taky mají hodně dobytka a území je velmi dobré pro krávy, a proto můžou exportovat maso.“
Udržení míru v novém státě by měl mít na starosti někdejší vojenský velitel povstalců, dnes prozatímní prezident Saalva Kiir.
