Většina Rusů opakuje, co slyší ve státních médiích, říká zpravodajka v Moskvě po návratu do Česka
Kontrast v tom, jak invazi na Ukrajinu vidí Rusové a jak zbytek světa, nemůže být větší. Lví podíl na tom mají ruská média, jejichž cenzuru režim po začátku války, které se v Rusku nesmí říkat válka, ještě přitvrdil. „Člověk se ocitá nejen v jiné zemi, ale jaksi v jiném vesmíru,“ popisuje po návratu do Prahy dosavadní zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě Ivana Milenkovičová.
Možnosti běžných Rusů dostat se k nezávislým informačním zdrojům podle Ivany Milenkovičové stále existují, je jich ale den ode dne méně.
V posledních dnech došlo k úplnému vyčištění informačního prostoru ze strany ruského regulačního úřadu a ukončení vysílání televize Dožď nebo rádia Echo Moskvy.
Podle výzkumů používají dvě třetiny ruské populace jako svůj hlavní informační zdroj televizi, a to především tu státní. Informovalo o tom nezávislé sociologické centrum Levada, které se kvůli svým aktivitám už v minulosti dočkalo nálepky takzvaného zahraničního agenta.
Milenkovičová potvrzuje, že narativy, které slýchá z ruských státních či státem kontrolovaných médií, rezonují i mezi ruskou populací. „Přímo v terénu jsem měla možnost slyšet, jak lidé opakují to, co jim servíruje ruská státní televize, někdy slovo od slova,“ dodává.
Ruská média a státní představitelé často v souvislosti s Ukrajinou mluví o teroristech, fašistech, nelegitimní vládě či vojenské juntě.
„Všechno toto vytváří obraz nepřítele, který se dostal k moci nelegitimním způsobem, kterého je třeba odstranit. Má to ospravedlnit ruský postup na Ukrajině,“ vysvětluje Milenkovičová.
Exodus mladých
V Rusku se podle zpravodajky v posledních měsících objevují snahy vybudovat jakýsi ruský svět, který by sjednotil etnicky ruské obyvatelstvo do nového geopolitického útvaru. Neznamená to přitom obnovení Sovětského svazu v jeho někdejších hranicích, sílí totiž i protiimigrační nálady vůči některým středoasijským národům.
Po sovětských dobách se prý stýská zejména starším lidem, naopak mladí je znají jen z vyprávění svých rodičů a prarodičů.
Lze vypnout ruskou propagandu? ‚Žádné opatření na internetu není stoprocentní,‘ upozorňuje publicista Slížek
Číst článek
„Mladí lidé často zmiňují, že jim chybí pocit sounáležitosti. Pocit toho, že náleželi k velkému státu, kterého se ostatní obávali. Koncept respektu je v Rusku neodmyslitelně spjatý se sílou,“ zdůrazňuje Milenkovičová.
Odsouzení invaze ze strany drtivé většiny členů OSN a západní sankce pak značná část ruské společnosti vnímá s pocitem křivdy, jako něco nelegitimního a nespravedlivého.
Už teď se ale jejich dopady začínají projevovat. Medián mezd se v Rusku pohybuje okolo 30 tisíc rublů, tedy donedávna asi 9000 korun, při aktuálním kurzu ale už jen asi 6000.
Rusko zabránilo Ukrajině vyvinout jadernou zbraň a další teze propagandy Kremlu. Co hlásí ruská média?
Číst článek
„Bude se zdražovat. Otázkou zůstává, jestli lidé budou vinit Vladimira Putina, nebo Západ. Na základě toho, co jsem měla možnost vidět a jaká je moje zkušenost, si myslím, že hněv bude namířený spíše vůči Západu,“ soudí Milenkovičová.
Zároveň prý přibývá lidí, kteří chtějí Rusko opustit, přestože ceny letenek do několika posledních destinací trhají rekordy a spoje jsou beznadějně vyprodané.
Milenkovičová byla na letišti v Moskvě svědkem masového odchodu mladých lidí z Ruska. Podle ní se rozhodli Rusko opustit, protože v něm nevidí budoucnost. „Odchod souvisí i s obavami, že by mohla být v nejbližší době vyhlášená částečná nebo úplná mobilizace a dotyční by museli narukovat a jít na Ukrajinu,“ uzavírá novinářka.
Co hrozí zahraničním novinářům v Rusku? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
