Ruský ministr zahraničí představil požadavky na USA a NATO. Chce stažení vojsk z Rumunska a Bulharska

Rusko v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska. Podle agentury TASS to v pátek uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva již dříve vznesla vůči Západu požadavek, aby se NATO vrátilo do svých hranic z roku 1997. Obě balkánské země i Severoatlantická aliance ruskou žádost jednoznačně odmítly.

Moskva (Aktualizováno: 20:02 21. 1. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov | Foto: Maxim Shemetov | Zdroj: Reuters

Moskva v prosinci zveřejnila návrhy dvou dokumentů s bezpečnostními garancemi, jež požaduje od USA a NATO. Zahrnují mimo jiné závazek aliance, že se nerozšíří o Ukrajinu a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii. Washington i NATO požadavky odmítají.

„Jde o stažení zahraničních vojáků, techniky a výzbroje a dalších kroků s cílem vrátit konfiguraci z roku 1997 v zemích, které k tomuto datu nebyly členy NATO. To se týká Bulharska i Rumunska,“ uvedl podle ruských agentur Lavrov, který v pátek zahájil jednání v Ženevě se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.

Good morning from Geneva, where US Secretary of State Blinken and Russian Foreign Minister Lavrov will meet as tensions over Ukraine grow.

10:21 – 21. 01. 2022

1 27

Aliance se od roku 1997 rozšiřovala směrem na východ v několika vlnách, Česká republika do ní vstoupila v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem, Rumunsko, Bulharsko spolu se Slovenskem a dalšími státy následovaly o pět let později.

Podle rumunského ministerstva zahraničí je ruská žádost „nevhodná“ a „nemůže být předmětem jednání“, uvedlo podle serveru Digi24 rumunské ministerstvo zahraničí. Prezident Klaus Iohannis zároveň na příští týden svolal jednání bezpečnostní rady státu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu uvedl, že Paříž je připravena vyslat vojáky do dalších zemí NATO, jmenovitě zmínil Rumunsko.

Česko chce podpořit Ukrajinu, ministerstvo obrany plánuje do Kyjeva poslat dělostřelecké granáty

Číst článek

Americká vojenská přítomnost v zemi by se také mohla rozšířit poté, co prezident Joe Biden tentýž den řekl, že Washington je ochotný zvýšit počet vojáků v Polsku, Rumunsku a dalších státech východního křídla aliance, pokud se ruský prezident rozhodne zaútočit na Ukrajinu.

„Bulharsko je svrchovaný stát a my jsme si již dávno vybrali, že se staneme členy NATO. O obraně země rozhodujeme sami ve spolupráci s našimi partnery,“ citovala agentura BGNES z reakce bulharského premiéra Kirila Petkova na Lavrovovo prohlášení.

Podle agentury se Španělsko chystá kvůli napětí kolem Ukrajiny do konce příštího měsíce vyslat do Bulharska letku svých stíhaček Eurofighter. Již nyní do Černého moře směřují španělské válečné lodě.

Proti ruskému požadavku vystoupilo také NATO jako celek. „NATO se nevzdá schopnosti jednotlivých států chránit se navzájem a přítomnosti vojsk ve východní části aliance,“ uvedla v pátek podle agentury Reuters v prohlášení mluvčí aliance Oana Lungescuová.

"NATO je bdělé a pokračuje ve vyhodnocování potřeby posílit východní část aliance," doplnila Lungescuová.

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi. Z Washingtonu v posledních dnech zaznělo, že Rusko by mohlo zahájit útok kdykoliv. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, popírá, že by chystalo útok. Podle Moskvy je stažení vojsk možné teprve tehdy, když od Západu získá požadované záruky.

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov v pátek podle agentury Interfax uvedl, že Moskva očekává od Washingtonu příští týden písemné odpovědi na své požadavky ohledně bezpečnostních záruk. Rusko podle něj viní Spojené státy, že se bilaterální vztahy přiblížily „nebezpečné kritické hranici“, věří ale, že se podaří přesvědčit Washington ke změně přístupu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme