Špionáž pro Katar. Vůdce bahrajnské opozice Salmána poslal soud na doživotí do vězení
Soud v Bahrajnu poslal v neděli na doživotí za mříže vůdce šíitské opozice šajcha Alího Salmána, který byl vůdčí postavou protestů v roce 2011. Trest dostal za „špionáž pro Katar“, s jehož pomocí se podle verdiktu soudu snažil svrhnout bahrajnskou vládu. Nejvyšší soud zvrátil verdikt soudu nižší instance, jímž byl Salmán v červnu obvinění zproštěn. I proti nedělnímu verdiktu se ale lze odvolat, uvedl server BBC.
Rozsudek nad Salmánem kritizovala organizace Amnesty International. „Tento verdikt ukazuje neustálé a protiprávní úsilí bahrajnských úřadů umlčet jakoukoli formu opozice,“ uvedla ředitelka organizace pro Blízký východ a Severní Afriku Hiba Murájifová.
Nepřimhouříme oči, pokyn k Chášukdžího vraždě přišel z nejvyšších míst, prohlásil Erdogan
Číst článek
„Šajch Alí Salmán je vězněm svědomí, který je držen ve vězení jen proto, že využívá svého práva na svobodu projevu,“ dodala Murájifová.
Salmán, který byl v letech 2006 až 2010 poslancem bahrajnského parlamentu, byl zadržen v prosinci 2014, když vedl shromáždění proti výsledkům listopadových parlamentních voleb. Ty bojkotovala opozice s tím, že nebudou svobodné.
Potlačení nepokojů
Také stál v čele velké opoziční strany Vifák, která vyhrála parlamentní volby v roce 2006 či 2010 a kterou bahrajnský soud v roce 2016 zakázal. Loni soud rozpustil další opoziční stranu Vaad.
V Bahrajnském království žije asi 1,4 milionu obyvatel, z nichž většinu tvoří šíité. U moci je ale sunnitská dynastie Chalífů. V roce 2011, kdy vypukla vlna revolucí na severu Afriky a Blízkém východě známá jako arabské jaro, organizovala i šíitská opozice v Bahrajnu protivládní protesty.
Íránští vůdci rozsévají smrt. USA zavedou nové sankce, řekl na shromáždění OSN Trump
Číst článek
Lidé se v této konstituční monarchii dožadovali demokratických reforem. Vláda protesty tvrdě potlačila, při čemž zemřelo několik desítek lidí. Před soud pak postavila desítky svých oponentů.
V posledních letech byla v zemi obviněna z terorismu řada aktivistů kritizujících vládu. Od loňska platí v zemi změna ústavy, která umožňuje stíhání civilistů vojenskými soudy.
Desítka zemí, včetně Bahrajnu, loni v červnu přerušila diplomatické styky s Katarem. Jako důvod uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace, což Dauhá odmítá. Zemím v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií se nelíbí ani to, že Katar udržuje vztahy se šíitským Íránem. Podle některých expertů byla za tímto krokem obava Rijádu ze ztráty dominantního postavení v oblasti.
