Chile nemusí jednat s Bolívií o vrácení přístupu k moři, rozhodl soud OSN

Mezinárodní soudní dvůr OSN v pondělí odmítl žádost Bolívie, která chtěla, aby nařídil, že s ní Chile musí začít jednat o navrácení přístupu k moři. Ten Bolívie ztratila smlouvou z roku 1904 po válce z konce 19. století. Jak předseda soudu Abdulqawi Ahmed Yusuf uvedl, mezi oběma zeměmi byla uzavřena řada dohod, žádná z nich ale nezavazuje Chile jednat s Bolívií o přístupu k Tichému oceánu, napsala agentura AP.

Haag (Aktualizováno: 19:26 1. 10. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Bolívie Evo Morales a prezident Chile Sebastián Piñera | Foto: Yves Herman/Carlo Allegri | Zdroj: Reuters

Kvůli dlouholetému sporu spolu Bolívie a Chile už 40 let udržují diplomatické styky pouze na konzulární úrovni. Na březnová jednání do Haagu dorazil i bolivijský prezident Evo Morales. Právě za jeho vedení Bolívie podala v roce 2013 stížnost do Haagu.

První menší vítězství tehdy země slavila, když soud v září 2015 rozhodl, že je k řešení sporu kompetentní. Morales následně doufal, že mu dá soud za pravdu a začnou jednání s Chile za účastní OSN či papeže Františka. Chile ale jakékoli jednání o změně svých hranic odmítá a Mezinárodní soudní dvůr OSN mu dal v pondělí za pravdu.

„Smlouva z roku 1904, která stále platí, jasně stanoví hranice mezi Chile a Bolívií,“ řekl již kdysi k nynějšímu sporu chilský prezident Sebastián Piňera. Odkázal tak na mírovou smlouvu, která ukončila takzvanou ledkovou válku (1879-1884). V ní Bolívie přišla o území o rozloze 120 tisíc kilometrů čtverečních, včetně 400 kilometrů mořského pobřeží.

Jednání Mezinárodního soudního dvora OSN v Haagu | Foto: Yves Herman | Zdroj: Reuters

Jak soud ve svém rozsudku uvedl, „není schopen dospět k názoru… že má Chile povinnost vyjednávat s Bolivijci za účelem dosažení dohody, která by Bolívii umožnila plný suverénní přístup k Tichému oceánu“.

Verdikt si přímo u soudu vyslechl i bolivijský prezident Morales. Během čtení rozsudku bedlivě poslouchal, popsaly světové agentury, a zapisoval si poznámky. Následně novinářům řekl, že o přístup k moři nepřestane bojovat. Bolivijští právníci shromáždili osm důvodů, které měly podpořit jejich nárok u mezinárodního soudu. Soudci je v pondělí poměrem 12:3 všechny odmítli.

Prezident Piňera verdikt oslavil se svými kolegy v chilské metropoli. Jak uvedl, jeho země byla vždycky otevřená, pokud jde o dialog ze sousedními státy. Morales ale u svých krajanů vytvořil „falešná očekávání“, dodal.

Mezinárodní soudní dvůr OSN rozhoduje právní spory mezi státy, které k němu stížnost vznesou.

Konflikt Bolívie a Chile

Válka Chile s Bolívií a Peru se vedla o území pouště Atacama kvůli tamnímu velkému nerostnému bohatství (zejména ledek). Od Bolívie získalo Chile oblast Antofagasta a od Peru získalo oblast Tarapacá. Díky této válce Chile podstatně rozšířilo své území a stalo se regionální mocností.

Smlouvou z roku 1904 Bolívie přišla o přístup k moři, což jí ale mělo být kompenzováno právem na volný obchodní tranzit přes chilské území k Tichému oceánu. Bolívie tvrdí, že úplně volný a bezplatný tento tranzit není. Chile také zaplatilo a vybudovalo železnici, která vede z jeho přístavu Arica do bolivijského La Pazu.

Chilská vláda odmítá, že by současný stav negativně ovlivňoval ekonomiku jejího souseda. V souladu s dávnou smlouvu má Bolívie ve dvou chilských přístavech Arica a Antofagasta i své celní úředníky a může si na dovoz do své země přes tyto přístavy stanovit vlastní cla a poplatky.

Bolívie považuje smlouvu z roku 1904 za nespravedlivou a jednoznačně zvýhodňující vítěze tehdejší války. Proto požaduje minimálně deset kilometrů široké pásmo území, které by vedlo od její hranice s Chile až k Tichému oceánu, a k tomu část území na pobřeží, kde by se rozvíjel pod její vlajkou obchod.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme