Svět přijal úder s rozpaky a obavami
Velké obavy a rozpaky vyvolal ranní útok na Irák v zemích, které s vojenským zásahem nesouhlasily a prosazovaly mírové řešení krize. Vlády Francie, Ruska i Německa nyní vyzývají k co nejkratšímu trvání války. Okamžité zastavení útoku žádá Čína. Většina zemí zavedla mimořádná bezpečnostní opatření. Probíhají také protiválečné demonstrace.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že vojenská operace spojenců proti Iráku se uskutečňuje navzdory světovému veřejnému mínění a je také v rozporu s principy a normami mezinárodního práva i charty OSN. "Útok není ospravedlnitelný a vůbec nebyl nutný," prohlásil Putin a zdůraznil, že Rusko trvá na co nejrychlejším zastavení vojenských akcí.
V momentě zahájení operace Bagdád nepředstavoval žádnou hrozbu pro sousední státy ani další země regionu a světa. Putin ji proto označil za velkou politickou chybu. S podobným prohlášení vystoupil i ruský premiér Kasjanov. "Rusko lituje, že se irácká krize řeší vojenskou cestou bez rozhodnutí OSN," konstatoval předseda ruské vlády a oznámil, že Moskva poskytne pomoc všem iráckým uprchlíkům, které válka vyžene ze země.
Ruská armáda nebyla podle velení vojsk uvedena do zvýšené bojové pohotovosti, ale ministerstvo vnitra zajišťuje ochranu ambasád zemí protirácké koalice. Přímo v Bagdádu prý nebyl při bombardování zraněn nikdo z ruských občanů.
Zpráva o začátku války vyvolala v německé spolkové vládě velké obavy a rozpaky. S lítostí konstatovala, že ztroskotalo společné úsilí o mírové odvrácení válečného konfliktu, a vyzývá k co nejrychlejšímu zakončení operací. Jako prohru diplomacie a aktivity současnou situaci označila šéfka CDU Angela Merkelová. "Válka je tragédií pro Iráčany, kteří po letech válek a nelidského režimu musí znovu kvůli tomuto diktátorovi prožít válku," uvedla.
Francie zůstává proti vojenskému útoku a je přesvědčena o tom, že akce může mít pro celý region závažné důsledky. "Litujeme vojenského útoku bez souhlasu Rady bezpečnosti. S napětím a sledujeme další vývoj v obavě před následky, které akce může přinést," prohlásil v projevu prezident Chirac a vyjádřil naději, že operace potrvá co možná nejkratší dobu a nezpůsobí výrazné ztráty na lidských životech.
Ministr zahraničí de Villepin několikrát varoval před zvýšeným rizikem teroristických akcí. Chirac požádal premiéra Raffarina o svolání mimořádného zasedání vlády. Předmětem jednání byla bezpečnostních opatření v Paříži a na dalších místech Francie. V Paříži bylo do ulic mimořádně vysláno 500 policistů. Metropoli bude dějištěm velké protiválečné demonstrace. Protestní akce se chystají například i v Berlíně, v Itálii tři hlavní odborové ústředny rozhodly, že na protest proti válce odpoledne uspořádají dvouhodinovou generální stávku.
Čína, která je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN s právem veta, žádá okamžité zastavení útoku. Válka je porušením charty OSN i mezinárodního práva, uvádí čínské ministerstvo zahraničí. Zúčastněné země obešly Radu bezpečnosti, ignorovaly opoziční názory většiny zemí a světové veřejnosti a zahájily válečnou akci. Hluboce ji odsuzujeme dodává ministerstvo.
Podle pozorovatelů je toto prohlášení nečekaně ostré. Čína sice v minulých týdnech dávala najevo nesouhlas s útokem, ale její pozice nebyla taková, jako v případě Francie a Ruska. Čekalo se také, že by se Peking v případě, že by došlo k hlasování o nové rezoluci k Iráku zdržel hlasování. Čínské vedení tím dává najevo, že chce v mezinárodní politice hrát významnější roli.
Generální tajemník OSN Kofi Annan vyzval obě strany konfliktu v Iráku, aby udělaly během bojů vše pro ochranu civilistů. Spojené národy budou usilovat o to, aby Iráčanům poskytly pomoc a podporu.
O současné situaci se bouřlivě diskutuje v kuloárech evropského parlamentu. V Bruselu jednají ministři zahraničí Unie. Řecký ministr zahraničí Papandreu jménem Evropské unie prohlásil, že unie musí promyslet budoucí kroky, aby už nebyla v politickém slova smyslu tak bezmocná, jako před válkou. Není možné, aby tak silné politické uskupení nedokázalo prosadit svou vůli, řekl Papandreu.
Nejostřejší reakce zazněly z muslimských států jihovýchodní Asie. Alláh přinese Spojeným státům, jediné supervelmoci na světě pád, je to počátek amerického konce, Američané už nikdy nebudou žít v míru - taková prohlášení vydávají vůdci muslimských stran v Indonésii, Malajsii a Thajsku. Útok také označují za antihumánní. Zahájení ofenzívy naopak schválila Jižní Korea a Japonsko.
Na mnoha místech světa protestovaly proti válce tisíce lidí, zatím největší byla demonstrace v Aténách, které se zúčastnilo nejméně 150 tisíc osob. Ve večerních hodinách se očekávají další masové protesty.
Také v Německu se konaly první demonstrace proti útoku. V Berlíně protestovalo kolem 50 tisíc školáků a ještě větší protest se čeká večer. Ve Stuttgartu vyšlo do ulic kolem 15 tisíc studentů. V obležení bezpečnostních složek se ocitla budova americké ambasády nedaleko pařížského náměstí Svornosti, kde se bude v podvečer konat velká protiválečná demonstrace.
Protiválečné protesty proběhly i na palestinských územích, na na jihu pásma Gazy, v Ramalláhu na západním břehu Jordánu a také v Betlému.
