Světové listy o nové chilské prezidentce
Zástupci Velké Británie, Spojených států, Francie, Německa, Ruska a Číny se dnes setkají v Londýně, aby projednali další postup ve věci íránského jaderného programu. Celý vývoj situace kolem íránské krize shrnuje dnešní Guardian.
Irán vystupňoval svůj vzdor vůči mezinárodnímu tlaku včerejším varováním, že v případě ekonomických sankcí zvýší cenu ropy. Íránský ministr ekonomie upozornil, že Írán je v pozici čtvrtého světového producenta ropy, a že sankce mohou mít velmi vážné důsledky na politickou a ekonomickou situaci Íránu a ceny mohou vzrůst výše než si západní mocnosti představují, píše deník a pokračuje.
Přes stupňující se zášť se někteří íránští činitelé zdají být nakloněni uklidnění bojových pozic a volají po obnovení diplomatických rozhovorů. Ministr zahraničí Motaki obvinil západní země z toho, že příliš zdramatizovaly rozhodnutí Teheránu z minulého týdne obnovit jaderné výzkumy. V každém případě, uzavírá deník, bude otázka odevzdání Íránu do rukou Rady bezpečnosti hlavním bodem dnešního londýnského setkání, kdy se budou snažit představitelé Evropy a Spojených států přesvědčit své ruské a čínské protějšky o nutnosti takového řešení, které s největší pravděpodobností vyústí v ekonomické sankce.
V čele státu Chile stane, jako první žena v historii, socialistická kandidátka Michelle Bacheletová. Její šance na vítězství, jak píše francouzský deník Le Monde, by však ještě nedávno, nebyly veliké.V konzervativní chilské společnosti, kde je většina pravomocí v rukou katolické církve, by bylo ještě před několika lety nemyslitelné, aby mohla usednout do prezidentského křesla: Sama přiznávala, že má všechny hříchy: jsem žena, socialistka, jsem rozvedená a ještě k tomu agnostik, konstatuje Le Monde.
Paní Bacheletová, dodává k tomu americký deník New York Times, má mnohé kvality, které vysvělují, jak se mohla, během necelé dekády, stát z dětské lékařky na chudé klinice první ženou v čele své země a jednou z hrstky žen, které jsou zvoleny, aby vedly národy v Americe. Mnohé z jejích kvalit jsou osobní, další souvisí s jejím reálným i symbolickým provázáním s chilskou historií. Je jednou z těch, kteří trpěli pod Pinochetovou diktaturou. Ta byla zodpovědná za smrt jejího otce a za její věznění, mučení a exil. Pro mnohé Chilany zosobňuje bolestné usmíření s touto temnou dobou chilské historie, uzavírá New York Times.
Hřebenová túra mezi strategickým partnerstvím, otevřená kritika a pochopení pro potřeby Vladimíra Putina - tak bude podle analýzy v německém deníku Die Welt vypadat dnešní návštěva kancléřky Angely Merkelové v Moskvě. Tou ministerská předsedkyně uzavře seznamovací kolo mezinárodních návštěv. Německým deníkem listoval berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.
Čím Merkelová tak oslnila ve Washingtonu, tím si v Kremlu přátele neudělá. Když George Bush přijal kancléřku nezvykle srdečně, bylo to poděkování za to, že se postarala o konec kapitoly jménem Gerhard Schröder. U Putina tomu ale může být jinak. Schröder jednou svého přítele Vladimira nazval "stoprocentním demokratem". To Merkelové z úst nevyklouzne. Ví ale, že Rusko nemůže měřit podle západoevropských standardů demokracie a tržního hospodářství.
Ve Washingtonu spočíval pragmatismus kancléřky v tom nenechat se moc prudce obejmout. V Moskvě to ale bude znamenat příliš radikálně nekritizovat, myslí s komentátor Weltu. "Německo chce být prostředníkem, ne polarizátorem," řekla Merkelová, která prokázala, že opravdu pochází ze školy Helmuta Kohla. Západ Rusko potřebuje například v ožehavé otázce Íránu. Moskva se totiž v atomovém sporu, po napřed neprůhledném manévrování, jasně postavila na stranu "Evropské Trojky" a Merkelová bude chtít Putina v nastoupeném kurzu utvrdit, píše dnes německý deník Die Welt.
