Trumpovy dekrety v duchu ‚Amerika především‘. Míří spíš dovnitř USA, některé mohou soudy zrušit
Vystoupení ze Světové zdravotnické organizace, opětovné odstoupení od Pařížské úmluvy o změně klimatu, ale také opatření proti uznávání občanství dětem migrantů, které se narodily v USA. To je jen část ze série exekutivních příkazů, které staronový americký prezident Donald Trump podepsal jen pár hodin po složení přísahy. Co napovídají o příštím Trumpově mandátu, které se jeví jako nejkřiklavější, a jaké důsledky mohou některé z nich přinést?
Nejprve před burácejícím davem svých příznivců a následně v Oválné pracovně jen před zraky blízkých spolupracovníků a novinářů podepsal Donald Trump první sérii exekutivních příkazů, ke kterým nepotřebuje souhlas Kongresu.
5 nečekaných momentů inaugurace: Muskův pozdrav, senátor v kraťasech a Trumpův polibek
Číst článek
Některé jsou především symbolické, jiné se téměř jistě ocitnou u soudu, všechny ale měly signalizovat především prudký obrat dosavadní americké politiky. Exekutivní příkaz, kterým zrušil 78 dekretů a memorand svého předchůdce Joea Bidena, byl ve smršti podepsaných dokumentů vůbec prvním.
„Většina těchto exekutivních příkazů se týká priorit, které avizoval během předvolebních mítinků a které měl v programu. Myslím, že nám jako Čechům to ukazuje mimo jiné to, že tam Ukrajina nikde nefiguruje. Nedozvěděli jsme se žádné detaily o tom, jak by chtěl Donald Trump dojednat mír na Ukrajině a celou situaci řešit,“ komentuje amerikanista Ostravské univerzity Jan Beneš sérii exekutivních příkazů, které Trump v prvních hodinách svého druhého prezidentství podepsal.
„Exekutivní příkazy směřovaly spíš dovnitř, týkaly se především imigrace, federálního byrokratického aparátu a kulturně válečných otázek, to znamená genderu, LGBT+ a rasových otázek. Jsou to věci v souladu s ‚America First‘ (Amerika na prvním místě) a ‚Make America Great Again‘ (Udělejme Ameriku znovu skvělou),“ dodává Beneš pro iROZHLAS.cz.
Jaká nařízení podepsaná Donaldem Trumpem poutají pozornost a co mohou Spojeným státům i zbytku světa přinést?
Boj s migrací
Exekutivní příkaz, který amerikanista Jan Beneš považuje za „nejvíce fascinující“, je ten týkající se uznávání občanství dětem migrantů narozeným ve Spojených státech. Donald Trump tímto dokumentem vyzval americké úřady, aby odmítaly automaticky uznávat děti narozené v USA za americké občany, pokud alespoň jeden z rodičů není občanem USA nebo nemá v USA trvalý pobyt. Nařízení mají úřady uplatňovat do 30 dnů.
Trump v prvních hodinách své vlády vyhlásil energetickou nouzi. Cla zatím nezavedl
Číst článek
„To je věc, která existuje jako výklad 14. dodatku ústavy od roku 1868. Nejvyšší soud ji pak různě vykládal a Trumpova administrativa se nyní snaží tento více než 130 let starý precedent zrušit. To je naprosto nevídaná věc. Asi se to potká s nějakými problémy u soudu, ne všichni republikáni to podporují. To je podle mě nejzajímavější věc a zároveň nejradikálnější nástroj, jak omezit imigraci,“ upozorňuje amerikanista Ostravské univerzity.
Trumpova rozsáhlého tažení proti nelegální migraci, které prezident sliboval už v předvolební kampani, se týkají i některé další exekutivní příkazy a návrhy. Oznámil například masové deportace lidí pobývajících v USA bez povolení, na americko-mexické hranici vyhlásil v souvislosti s nelegální migrací výjimečný stav a zločinecké kartely navrhl označit za teroristické organizace.
Ministra obrany pak zmocnil k tomu, aby v případě potřeby vyslal na hranici vojsko. Jak ale upozorňuje deník The New York Times, Trumpův plán zapojit armádu do vymáhání imigrační politiky je pravděpodobně v rozporu se zákonem z 19. století, který „obecně omezuje využívání řadových federálních jednotek pro vnitrostátní policejní účely“.
„Tyto příkazy jsou očekávané. Řada z nich jen kopíruje to, co Donald Trump dělal už během svého prvního mandátu. Odpovídá to agresivnímu tónu, na kterém postavil celou svoji předvolební kampaň. To znamená deportace, militarizace jižní hranice s Mexikem a týká se to i politiky vůči Mexiku, ať už je to designace drogových kartelů jako teroristických organizací, nebo iniciace politiky ‚Remain in Mexico‘ (Zůstaňte v Mexiku). S ní Mexiko momentálně nesouhlasí, ale počítám s tím, že se to Donald Trump bude snažit velmi tvrdým způsobem dojednat. Takže je to očekávané, tvrdé, agresivní – přesně tak, jak to jeho voliči chtěli,“ hodnotí Beneš.
Od Muska to byla cílená provokace, zdviženou pravici používali už Římané, popisuje expert na extremismus
Číst článek
Program označovaný jako „Zůstaňte v Mexiku“ má přinutit nemexické migranty, aby na vyřešení svých případů ve Spojených státech vyčkali v této latinskoamerické zemi. Kromě toho také Trump pozastavil používání aplikace s názvem CBP One, která umožnila migrantům navázat kontakt s imigračními úřady, aniž by vstoupili na americké území.
Aplikace, kterou zavedla Bidenova administrativa, migrantům umožňovala vstoupit na americkou půdu legálně, americké úřady ale její používání stoply ihned po Trumpově inauguraci. Podle agentury Reuters tak na hranici zůstali šokovaní lidé, kteří nyní nevědí, jak mají postupovat. Proti rozhodnutí se postavila Americká unie občanských práv (ACLU), podle které tak Trump migrantům zablokoval jedinou cestu k získání azylu.
Unie se také rozhodla nové nařízení v čele s tím o udělování občanství napadnout v žalobě podané u federálního soudu v New Hampshire. „Odepření občanství dětem narozeným v USA je nejen protiústavní – je to také nezodpovědné a bezohledné zavržení amerických hodnot,“ kritizoval Trumpa výkonný ředitel ACLU Anthony Romero.
Odstoupení od Pařížské úmluvy
Dle očekávání Trump jedním ze svých dekretů stvrdil předem avizované odstoupení Spojených států od Pařížské úmluvy OSN o změně klimatu. K tomu ostatně přistoupil už během svého prvního funkčního období, konkrétně v červnu 2017, nejde tedy o nic překvapivého. Trump tak opět zvrátil rozhodnutí demokratického prezidenta Joea Bidena, který po nástupu do funkce přivedl USA k úmluvě o změně klimatu zpět.
Stav energetické nouze pomůže Trumpovi obejít pravidla ochrany klimatu. Celý zákon zrušit nemůže
Číst článek
Pařížská úmluva, která byla uzavřena v roce 2015 a vstoupila v platnost v listopadu 2016, má za cíl udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Dohodu neuznává pouze několik zemí světa, mezi které patří Írán, Libye či Jemen. Uznává ji i Čína, která představuje největšího producenta CO2 na světě. Za Čínou jsou Spojené státy, které pod Trumpovým vedením nyní od dohody opět ustupují.
Trumpův exekutivní příkaz přitom říká, že Pařížská úmluva patří mezi řadu mezinárodních dohod, které neodrážejí americké hodnoty a „směřují dolary amerických daňových poplatníků do zemí, které si finanční pomoc nezasluhují“.
Francouzská diplomatka a jedna z hlavních strůjkyň pařížské klimatické dohody Laurence Tubianaová označila Trumpův krok za nešťastný, opatření vedoucí ke zpomalení změny klimatu jsou podle jejích slov ale silnější, než politika kterékoliv jednotlivé země. „Hrozivé požáry v Los Angeles jsou nejnovější připomínkou toho, že zhoršující se změna klimatu postihuje Američany, stejně jako všechny ostatní,“ podotýká podle agentury AP.
Vedle toho Trump také zrušil regulace těžby ropy a zemního plynu a vyhlásil stav energetické nouze. Podepsal rovněž příkazy na podporu těžby ropy a zemního plynu na Aljašce, a zvrátil tak Bidenovo úsilí ochránit rozsáhlá arktická území a pobřežní vody před těžbou.
Vystoupení z WHO
Kromě Pařížské úmluvy Trump podepsal také příkaz zahajující proces vystoupení USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO), která podle slov staronového amerického prezidenta Spojené státy okrádá. „Už se to dít nebude,“ slíbil Trump při podpisu a obvinil WHO, že se špatně vypořádala jak s pandemií covidu-19, tak i s dalšími mezinárodními zdravotními krizemi.
Spojené státy, které jsou největším finančním podporovatelem Světové zdravotnické organizace, mají její struktury opustit do 12 měsíců a zároveň zastavit veškeré finanční příspěvky posílané do WHO. Odchod z WHO Trump ostatně nařídil už během svého prvního období, Joe Biden ale jeho krok vzal zpět.
„Pro WHO to znamená, že zůstane pod silným čínským vlivem tak, jako byla třeba během rozjetí pandemie koronaviru. Ukazuje to, že se Donald Trump nenechá zadržovat pravidly a mezinárodními organizacemi, které vznikly po druhé světové válce, a není to něco, co by sám respektoval. Donald Trump preferuje unilateralismus a vlastní jednání. Vystoupení z WHO je něco, co zároveň odpovídá agendě Roberta F. Kennedyho juniora, který by měl být potvrzeným ministrem zdravotnictví,“ podotýká Beneš s odkazem na neúspěšného prezidentského kandidáta, který během pandemie vystupoval proti očkování proti covidu-19.
Obvinění z útoku na Kapitol
Během prvních hodin svého prezidentství také Trump omilostnil na 1500 obviněných z útoku na Kapitol, ke kterému došlo 6. ledna 2021 po jeho volební porážce a odmítnutí výsledku prezidentských voleb. Dav Trumpových příznivců následně vtrhnul do sídla Kongresu ve snaze znemožnit potvrzení volebního vítězství Joea Bidena a nepokoje si vyžádaly životy několika lidí.
5:51
Amerikanista Beneš: Trumpovy milosti přepisují historii. Pachatelé odchází s prakticky čistým štítem
Číst článek
„To, co udělali těmto lidem, je nehorázné,“ řekl podle BBC Trump během podpisu a označil účastníky násilností za „rukojmí“.
Exekutivním příkazem také zmírnil tresty 14 členům krajně pravicových skupin Oath Keepers (Strážci přísahy) a Proud Boys (Hrdí hoši). Podle BBC tak budou propuštěni na svobodu, záznam v rejstříku jim ale zůstane.
Mezi nimi je například zakladatel skupiny Oath Keepers Stewart Rhodes, který byl odsouzen na 18 let vězení. Dalším je i bývalý šéf Proud Boys Enrique Tarrio, který byl v souvislosti s násilnostmi ze 6. ledna usvědčený z rozvratného spiknutí a odsouzen k 22 letům ve vězení. Tarrio sice nebyl v Kapitolu fyzicky přítomný, podle soudu ale při událostech sehrál ústřední roli. V době nepokojů mimo jiné nabádal lidi, aby Kapitol neopouštěli.
„Všichni z nich se podíleli na násilném pokusu o změnu volebních výsledků, možná by se to dalo považovat za téměř pokus o převrat. To, že se ani za čtyři roky americká justice, exekutiva a ani legislativa nebyla schopná se s tímto vypořádat a američtí voliči navíc zvolili člověka, který všechno tohle inicioval a podporoval, je samozřejmě kaňkou na americké historii. Především to ale ukazuje, že poptávka po trumpismu je vysoká. Donaldu Trumpovi se podařilo přesvědčit řadu Američanů o tom, že volby v roce 2020 měl vyhrát, oni mu pomohli vyhrát minulý rok a přepisuje se tím historie. Ukazuje se tak, že násilí proti americké demokracii občas zůstane nepotrestané,“ komentuje Trumpovo rozhodnutí Beneš.
Pohlaví
Podle jednoho z Trumpem podepsaných nařízení budou Spojené státy nadále uznávat pouze dvě pohlaví – ženské a mužské. Americké úřady mají používat termín „pohlaví“ namísto „gender“ a doklady vydávané vládou musí udávat „neměnné biologické zařazení jednotlivce jako muže či ženy“.
Kromě toho Trump zrušil některá opatření zavedená Bidenovou administrativou, která měla vést k podpoře rasové rovnosti a boje proti diskriminaci homosexuálů a transgenderových osob. „Vytvoříme společnost, která nevidí barvu pleti a která je založená na zásluhách,“ prohlásil Trump.
Ochránci lidských a občanských práv v reakci na Trumpovy kroky přislíbili, že budou menšiny chránit a prezidentovu agendu napadnou u soudů, které mohou dekrety zrušit. „Odmítáme se stáhnout nebo se nechat zastrašit. Nikam neodejdeme a budeme bojovat proti těmto škodlivým opatřením všemi prostředky, které máme k dispozici,“ cituje agentura Reuters Kelley Robinsonovou, prezidentku organizace Human Rights Campaign (HRC), která ve Spojených státech hájí práva LGBT+ osob.
Amerika na prvním místě
Vedle odklonu od mezinárodních struktur, jako je WHO, se v duchu hesla „Amerika na prvním místě“ nesly i další Trumpovy návrhy a nařízení.
Povede příměří ke konci války v Gaze? Proces ohrožují extremisté, Trumpův postoj je nejistý
Číst článek
Například Mexický záliv se má přejmenovat na Americký záliv a nejvyšší hora Severní Ameriky má namísto indiánského označení Denali, jak se hora jmenuje od dob prezidentství Baracka Obamy, znovu nést název McKinley. Kromě toho pak Trump oznámil také snahu převzít kontrolu nad Panamským průplavem, který Američané před více než 100 lety postavili, od roku 1999 jej ale spravuje Panama.
„Samozřejmě je paradox, že se Donald Trump prohlašuje za mírotvůrce a lidé ho šli volit často i s tím, že to je ‚kandidát míru‘, za kterého nebudou probíhat války. Pak ale ohlásí, že je ochotný převzít kontrolu nad Panamským průplavem, který patří suverénní zemi. Geopolitické důvody jsou celkem jasné. Čína začíná mít v Panamě za poslední roky významný vliv, má dobré vztahy s panamskou vládou, investuje v Panamě a čínské firmy tam dostávají zakázky na rekonstrukci a úpravy Panamského průplavu. Spojené státy se proto poměrně oprávněně bojí, že tam Čína získává přílišný vliv a zasahuje do jejich sféry vlivu,“ vysvětluje Beneš.
„V tomhle ohledu to dává smysl, otázkou ale je, jak přesně to teď bude vypadat. Jestli to není jen signál k tomu, aby panamská vláda přestala spolupracovat s Čínou. Otázkou je, co jim za to USA nabídnou a jak přesně budou jednání vypadat. Neumím si momentálně představit, že by tam Amerika poslala vojáky, byť to v Panamě v minulosti několikrát udělala,“ říká amerikanista.
Ztráta zájmu, ekonomický tlak, či dokonce užití vojenské síly. Čtyři scénáře Trumpovy hry o Grónsko
Číst článek
Reakce panamských úřadů na sebe nenechala dlouho čekat. Jen krátce po Trumpově inauguraci oznámily, že zahájily audit podniku s vazbami na Čínu, která kontroluje dva přístavy u Panamského průplavu.
První série exekutivních příkazů staronového prezidenta tak dala světu nápovědu, jak v jeho představách vypadá „zlatý věk Ameriky“, který má podle jeho inauguračního projevu přijít spolu s jeho druhým mandátem.
„Záleží na tom, jak si lidé představují, že by takový zlatý věk měl vypadat. Pokud to znamená návrat do konce 19. a začátku 20. století a obnovu amerického impéria – ať už je to obsazením Grónska, Panamského průplavu, nebo agresivnějším vztahem ke Kanadě – pak je to možná ono. Jestli někdo považuje militarizaci vůči imigrantům nebo důraz na meritokracii za zlaté časy, pak se toho během Trumpova prezidentství určitě dočká. Věřím, že jsou lidé, kteří to tak vnímat nebudou,“ uzavírá Beneš.
