Ukrajina dál vzdoruje ruské invazi, ministerstvo vnitra hlásí 352 mrtvých civilistů
Ukrajina v neděli čtvrtý den vzdorovala ruské agresi, její síly na řadě míst čelily mohutným útokům. Při nich podle ukrajinského ministerstva vnitra přišlo od začátku invaze o život přes 350 civilistů. Ruský prezident Vladimir Putin krátce před plánovaným setkáním ukrajinských a ruských vyjednavačů vydal rozkaz uvést ruské jaderné síly do nejvyššího stupně bojové pohotovosti, což vzápětí odsoudila OSN, EU i Spojené státy.
Evropská unie přijala další balík protiruských sankcí, jejichž součástí je mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Sedmadvacítka rozhodla také o tom, že na podporu dodávek zbraní pro Ukrajinu vyčlení 450 milionů eur (11 miliard korun).
Rada bezpečnosti OSN svolala kvůli situaci na Ukrajině naléhavé zasedání Valného shromáždění
Číst článek
Moskva v neděli poprvé přiznala ztráty v řadách jednotek útočících na Ukrajině. Přesné počty mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov nesdělil, podle něj jsou však „mnohonásobně menší než počet zlikvidovaných nacionalistů“, čímž měl na mysli ukrajinské obránce.
Obvinil také ukrajinské síly, že poblíž letiště v Hostomelu začaly „masově“ používat zakázanou munici s fosforem. Podle ukrajinských médií panují obavy, že by se Moskva tímto obviněním mohla snažit zastřít vlastní použití této munice.
Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová v neděli na facebooku napsala, že Rusko od začátku útoku na Ukrajinu přišlo o přibližně 4300 vojáků a také o 146 tanků, 27 letadel a 26 vrtulníků. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že při ruských útocích dosud zahynulo 352 civilistů, včetně 14 dětí, 1684 osob utrpělo zranění.
Představitel Pentagonu řekl, že Rusko zatím na Ukrajinu vypálilo 320 balistických střel krátkého doletu. Informace obou stran o situaci na bojištích ovšem není možné nezávisle ověřit.
Dění na bojišti
Kyjev se podle starosty Vitalije Klička dál úspěšně brání invazi a ve městě nejsou žádné ruské jednotky. Připustil jen, že ukrajinské síly likvidují ruské sabotéry a diverzanty. Upozornil nicméně, že kvůli obklíčení metropole není možná evakuace civilistů a hrozí humanitární katastrofa.
Protileteckými kryty v Kyjevě prostupují slzy a strach o blízké. Pocity zoufalosti ale střídá i naděje
Číst článek
Ukrajinská média informovala, že při ruském náletu během dobývání letiště Hostomel byl zničen největší provozovaný nákladní letoun na světě An-225 Mrija. Zprávu posléze potvrdil ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Bez ruských jednotek je dál druhé největší ukrajinské město Charkov. Tamní úřady sdělily, že ruská vojenská kolona, která v neděli ráno pronikla do ulic, byla zlikvidována a město opět kontrolují ukrajinské síly. Podle Moskvy ruská armáda obklíčila města Cherson na jihu Ukrajiny a Berďansk.
Britské ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že ruské síly narážejí na silný odpor Ukrajinců, potýkají se s logistickými problémy a nepostupují tak, jak plánovaly. Pozdě večer starosta zhruba stotisícového Berďansku podle CNN uvedl, že město mají pod kontrolou Rusové.
Vyjednávání na ukrajinsko-běloruské hranici
Stále se čeká na setkání ukrajinských a ruských vyjednávačů, o jehož dojednání informovala kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uskutečnit by se podle ní mělo bez předběžných podmínek na ukrajinsko-běloruské hranici u řeky Pripjať. Zdroj ruského listu Kommersant a některá ukrajinská média informují, že schůzka by se měla konat v pondělí ráno.
Zelenskyj v neděli vyzval svět, aby Rusko zbavil hlasovacího práva v Radě bezpečnosti OSN, a pozval cizince, aby přijeli na Ukrajinu vytvořit legionářskou jednotku, která pomůže v boji proti ruské agresi. Řekl rovněž, že Ukrajina podala u Mezinárodního soudního dvora v Haagu na Rusko kvůli invazi žalobu.
Opatření a pomoc
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že unie uzavře vzdušný prostor pro všechna ruská letadla včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Takové opatření už učinila řada států, včetně Česka. V neděli se k nim přidaly například Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Španělsko, země Beneluxu a Kanada. Ruské aerolinky Aeroflot poté ohlásily, že ruší všechny lety do Evropy.
Nový balíček sankcí: Evropská unie uzavírá vzdušný prostor i oligarchům, zaměří se na Bělorusko
Číst článek
Ministři zahraničí Evropské unie schválili i další opatření proti Rusku a na pomoc Ukrajině, která mimo jiné pomůžou financovat dodávky zbraní Ukrajině. Nové sankce se zaměří i na běloruský režim, který umožňuje ruské armádě útočit na Ukrajinu ze svého území. Evropská unie rovněž kvůli dezinformacím zakáže činnost ruské stanice RT a státního serveru Sputnik. Součástí balíku je také vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT.
Česká republika v neděli odeslala zbraně na pomoc Ukrajině. Vlak ráno odjel přes hranice do Polska, uvedla armáda. Další zbraně na Ukrajinu posílají také Spojené státy, Nizozemsko, Dánsko či Belgie. Švédsko se rozhodlo porušit dosavadní praxi nedodávat zbraně do zemí, kde probíhá konflikt, a pošle na Ukrajinu 5000 protitankových střel. Německý kancléř Olaf Scholz oznámil výrazné zvýšení investic do armády, ještě v letošním rozpočtu dostane přes zvláštní fond dodatečných 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
Protesty i v Rusku
V řadě zemí se v neděli konaly protiválečné protesty. Jen v Berlíně se podle odhadů sešlo několik stovek tisíc lidí. Demonstrace se také konala v Praze na Václavském náměstí, kam jich přišlo vyjádřit podporu Ukrajině asi 70 000.
Je třeba zastavit Putina, řekl lidem na Václavském náměstí Fiala. Protestovali proti ruské agresi
Číst článek
Protesty byly hlášeny i z desítek měst po celém Rusku. Podle údajů serveru OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy v Rusku, bylo dnes do 21.00 SEČ registrováno minimálně 2656 lidí zadržených při demonstracích v 51 městech. Od 24. února, kdy ruská vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina zahájila invazi na Ukrajinu, bylo doposud zatčeno přes 5800 protestujících.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že z Ukrajiny už kvůli ruské invazi uprchlo nejméně 368 000 lidí. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová upozornila, že blok se musí připravit na miliony lidí prchajících před válkou.
