Ukrajinské zbraně za ruské peníze. Summit lídrů Evropské unie našel shodu na pomoci a ocenil Česko
- Výnosy ze zmrazených ruských aktiv by mohly posloužit na pomoc Ukrajině. Peníze Kyjevu otevřou možnost s nimi třeba nakoupit zbraně a munici. Shodli se na tom při jednání Evropské rady lídři sedmadvacítky.
- Debata kolem využití peněz z ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny se podle českého premiéra na summitu příliš nevedla, byla na tom shoda. „Je to věc, která politicky problém není, je to spíš problém právní. Myslím ale, že se blížíme k nějakému řešení,“ podotkl Petr Fiala (ODS).
- Češi navíc dostali pochvalu za iniciativu na urychlený nákup munice pro Ukrajinu.
Unijní lídři jednomyslně podpořili využití zisků, které vydělávají zmrazená aktiva Ruské centrální banky – tyto peníze by podle prezidentů a premiérů mohly směřovat i na nákup zbraní a munice pro Ukrajinu. Předseda Evropské rady Charles Michel řekl, že by se tyto prostředky mohly Kyjevu dostat začátkem července.
„Velmi důležité rozhodnutí,“ zhodnotil Michel. „Ukazuje to, že jsme odhodláni poskytnout Ukrajině ještě větší podporu,“ pronesl ve čtvrtek večer po jednání.
Využití výnosů z ruských aktiv je důležitý krok. Tři miliardy eur Ukrajině ale není mnoho, říká expert
Číst článek
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že první miliardu eur (tedy v přepočtu 25,3 miliardy korun) by Kyjev mohl získat už na počátku července.
S návrhem využít zisky z ruských aktiv na zbraně pro Ukrajinu přišla Komise tento týden. Společný postoj nebyl samozřejmý, některé země měly s využitím peněz na vojenské účely problém, například Maďarsko či Rakousko. Právě proto se v závěrech explicitně hovoří o „možnosti“.
Formálně návrh musí ještě posvětit jednomyslně ministři zahraničí. Unijní lídři jim k tomu teď na summitu dali zelenou.
„Jsem tedy ráda, že lídři podpořili náš návrh na využití mimořádných výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Ukrajina tak získá finance na vojenské vybavení,“ řekla von der Leyenová. Hodnota těchto výnosů by se podle ní měla v letošním roce, ale i v letech následujících pohybovat kolem tří miliard eur ročně.
Český premiér po zasedání Evropské rady se vyslovil pro to, že by Ukrajina měla mít možnost použít finanční prostředky z výnosů ze zmrazených ruských aktiv jak na rekonstrukci země zničené už více než dva roky trvající válkou, tak ale i na obranné prostředky.
‚Díky, Česko‘
Unijní lídři v závěrech uvítali iniciativy na urychlené nákupy munice pro Ukrajinu. Zvláštního ocenění se dostalo Čechům za to, že přišli s plánem na nákup munice v mimoevropských zemích, do kterého se slíbila přispět dvacítka států.
It was good to speak today with Czech Prime Minister Petr Fiala (@P_Fiala) and Danish Prime Minister Mette Frederiksen (@Statsmin) about the delivery of ammunition to Ukraine. Thanks to the initiative by the Czech Republic, a large amount of ammunition will be sent to Ukraine in… pic.twitter.com/FwQrj73vpz
— Mark Rutte (@MinPres) March 22, 2024
Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala (ODS), který se v pátek ráno před začátkem druhého dne jednání setkal se svými protějšky z Dánska a Nizozemska, s nimiž na konci ledna napsal otevřený dopis vyzývající k další podpoře Ukrajiny a zmiňoval nutnost dodávek munice zemi bránící se ruské agresi.
O tom, že bránící Ukrajina potřebuje další zbraně, munici a podporu, ve svém videoposelství mluvil ve čtvrtek také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Komplikace pro Rusko
EU plánuje v reakci na ruskou válku na Ukrajině změnit pravidla pro Evropskou investiční banku (EIB). Díky to by měla mít možnost jednodušeji financovat zbrojní projekty a zvýšit tak obranyschopnost unie.
„Naprosto klíčovým prvkem je do budoucna z hlediska bezpečnosti Evropy a větší soběstačnosti v obranných věcech financování obranného průmyslu. Na toto téma jsem s dalšími 13 premiéry a prezidenty tento týden podepsal společný apel na změnu úvěrové politiky Evropské investiční banky,“ řekl po summitu Fiala.
Součástí plánu je i změna definice takzvaného zboží dvojího užití. Čili výrobků, které lze použít pro civilní i pro vojenské účely, například vrtulníky nebo drony.
Cla v zemědělství
Debata o uvalení cel na dovoz ruského a běloruského obilí osvěžila začátek pátečního programu summitu Evropské rady. Komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu.
Evropská komise chce navýšit cla na ruské a běloruské obilí. Opatření zabrání destabilizaci trhu EU
Číst článek
Tento krok musí odsouhlasit členské státy Rady EU, a to kvalifikovanou většinou. Očekává, že souhlas padne už brzy, může to schválit totiž jakákoliv formace, a to i COREPER (výbor stálých zástupců). Posvěcení Evropského parlamentu k tomu není potřeba.
Komisním návrhem se zabývali v pátek také lídři na jednání Evropské rady. Premiér Fiala tento krok uvítal. „Byli jsme mezi těmi státy, které vyzvaly dopisem Evropskou komisi k omezení dovozu zemědělských produktů z Ruska a Běloruska, zejména obilovin a olejnin. Jsem rád, že v průběhu Evropské rady přišla Komise s konkrétním návrhem na zavedení cel,“ popsal.
Výzvu napsal ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) s dalšími čtyřmi protějšky. Podle českého premiéra cla, která navrhuje Komise uvalit fakticky znamenají omezení dovozu zemědělských produktů z Ruska a Běloruska.
„Návrh opravdu vypadá tak, že by to zamezilo dovozu těchto produktů do Evropské unie. Věřím, že se podaří tento návrh uvést v nejbližších dnech nebo týdnech do praxe,“ řekl Fiala.
Proč Komise navrhla cla a ne sankce je z pohledu premiéra zjevné: kvůli schvalovacímu procesu. Na uvalení cel stačí kvalifikovaná většina nikoliv jednomyslná shoda. „Pokud máme rychle dospět k výsledku, toto je určitě dobrá cesta,“ poznamenal.
Další závěry
- Unijní lídři se rozhodli podpořit zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou.
- Sedmadvacítka dále vyzvala k okamžité humanitární pauze v Pásmu Gazy.
- Předně ale lídři důrazně odsoudili hnutí Hamás. Zároveň ale také upozornili na utrpení civilistů včetně dětí a vyzvali k propuštění rukojmích. Připojili také apel na Izrael, aby nezačínal vojenskou operaci na jihu Gazy v oblasti Rafáh.
