Zahraniční noviny o násilí v Thajsku
V zahraniční dnes píší o přípravě Američanů na ofenzívu proti Fallúdži. Dozvíte se i o tom, že v Thajsku propukly násilnosti mezi muslimy a buddhisty a o návštěvě Dalajlámy v Rusku.
Irák je opět středem pozornosti amerických deníků. Připravuje se útok na Fallúdžu, hlásá titulek newyorských timesů. "Jdeme vyčistit město. Pokud bude někdo bojovat, zabijeme ho", cituje deník slova jednoho amerického důstojníka. Vystihují touhu Američanů konečně vyřešit situaci v povstaleckém městě. Je pravda, že ve Fallúdži už mnoho civilistů nezbývá, souhlasí deník podle odhadů už uprchlo okolo osmdesáti procent obyvatel, ale vyřeší zásah vojsk situaci v Iráku? A hlavně přinese zemi stabilitu, kterou tolik potřebuje k lednovým volbám? Operace ve Fallúdži má splnit ještě jiný cíl, poznamenává list. Budou se na ní totiž podílet také tisíce iráckých vojáků, což by mělo přinést iráckým bezpečnostním silám vážnost a respekt, uzavírá New York Times.
Mezi Spojenými státy a Řeckem se rozhořel spor. Jedná se o název bývalé jugoslávské republiky Makedonie. USA uznaly zemi název "Makedonie" a Řecku se to nelíbí. Už od vyhlášení makedonské nezávislosti před třinácti lety Řecko prosazovalo, aby jeho soused používal označení "Bývalá jugoslávská republika". Jak vysvětluje americký list The Washington Post, názvem Makedonie totiž Řekové chtějí označit pouze část řeckého území, kde ve starověku leželo makedonské království.
Řecko nyní hrozí, že pokud nebudou splněny jeho požadavky, zablokuje Makedonii přístup do Severoamerické aliance nebo zabrání jeho členství v Evropské unii. Navíc řečtí diplomaté pohrozili, že přesvědčí ostatní evropské země, aby už nenásledovaly Spojené státy v jeho operacích. Přitom obě země Řecko i Makedonie stojí v irácké operaci po boku Spojených států a Řecko patří v Makedonii k největším investorům. Krok USA tak obě země rozdělil, konstatuje americký list The Washington Post.
Jih Thajska je sužován náboženskými násilnostmi. Jak píše thajský list Thailand Daily, tento týden bylo zabito už téměř sto lidí při bojích mezi thajskými muslimy a buddhisty. Rozbuškou k násilnostem se stalo zabití pětaosmdesáti demonstrujících muslimů. Někteří zemřeli při střetech s policií a další se udusili při transportu na policejní stanici, vysvětluje deník. Pomsta na sebe nenechala dlouho čekat před dvěma dny bylo zabito devět buddhistů, a násilí pokračuje.
Je to jako v Palestině a Izraeli, poznamenává thajský list. Muslimové na jihu Thajska se cítí thajskou většinou diskriminováni a terčem jejich násilností se stávají buddhisté. Konflikt nesmí přerůst za hranice Thajska, varuje deník. Islám dominuje v sousední Malajsii a Indonésii, a pokud se násilí rychle nezastaví, budeme tu mít stejnou situaci, jaká je dnes na Blízkém východě, soudí Thailand Daily.
Dnešní ruské noviny se shodně věnují jedinému tématu - historické návštěvě duchovního vůdce buddhistů Dalajlámy. Nejvyšší buddhistický představitel měl více než deset let zakázaný vstup na území Ruské federace. Důvod? Možnost poškození dobrých rusko-čínských vztahů. Dalajlámu ale tentokrát pozvali na Dny tibetské kultury do Kalmické republiky, součásti Ruské federace. Dalajláma, který má přijet příští týden, už také získal vstupní vízum.
Jistě si ho pamatujete ze školních čítanek nešikovný rytíř s velkým srdcem, který cestuje po světě se svým sluhou, bojuje s větrnými mlýny a hledá svou jedinou lásku. Rytíř don Quijot. Brzy to bude čtyři sta let, kdy byla kniha španělského autora Cervantese Saavedry poprvé vydána. Španělsko se připravuje na velké oslavy a tisk přichází s články o Cervantesově významu. Shrnuje je International Herald Tribune. Cervantes je bezesporu nejvýznamnější španělský spisovatel, ale vůbec neodráží rysy a povahu španělského národa, píše deník. Jeho ironie a smysl pro humor jsou příliš jemné, abychom je mohli považovat za typicky španělské.
Propast mezi Cervantesem a jeho lidmi asi nejvíc vystihují ulice Madridu, kde strávil převážnou část svého života. Nenajdeme tu téměř nic, co Cervantese připomíná. Jenom jednu pamětní desku, žádné muzeum, žádný opravený dům, kde spisovatel žil. Je paradoxní, že hned naproti stojí překrásně zachovalý dům dramatika Lope de Vegy. Zatímco Cervantes v Madridu nikdy nebyl dostatečně oceněn, Lope de Vega patřil už za svého života ke špičce španělské kultury. Cervantes byl chudý a neuznaný, Lope de Vega bohatý a známý. Je to tak i v současnosti. Hry Lope de Vegy se hrají dodnes a Cervantesova dramata téměř vůbec, dodává International Herald Tribune.
