Velbloudí maso bylo pro beduíny klíčovým zdrojem bílkovin. Guláš z velbloudího masa je jedno z tradičních jídel, které se i dnes připravuje v některých beduínských komunitách při oslavách.
„Izrael trvá na tom, že válka bude pokračovat, dokud Hamás nebude zlikvidován. Naopak Hamás má představu, že časově orámované příměří se přemění v trvalé,“ říká Břetislav Tureček.
Íránský prezident Ebráhím Raísí muslimské státy vyzval, aby uvalily ropné, obchodní a politické sankce na Izrael a označily izraelskou armádu za teroristickou organizaci.
Na otázky v průzkumu pro BBC odpovědělo 25 407 lidí v osobním rozhovoru. Agentura Arab Barometer, která sídlí na prestižní americké Princentonské univerzitě, průzkumy provádí od roku 2006.
Hlavní vyjednávač syrské opozice Nasr Harírí v neděli vyjádřil překvapení nad tím, že arabské země obnovují vztahy se syrskou vládou, a vyzval je ke změně jejich rozhodnutí.
Arabská města pro někoho navozují představu nepořádku, hluku, neustálého troubení aut, přelidnění i ucpaných ulic. Tedy prostředí, ve kterém Evropan nutně strádá a ve kterém postrádá své parky nebo klidná místa, kam by se šel ráno nebo večer projít či proběhnout. V případě mnoha orientálních měst je to ostatně představa dost přesná. I arabská společnost se ale mění a s ní i její životní styl a prostředí.
Čeští mlékaři by mohli více vyvážet do arabských zemí. Pomoci tomu má nový evropský dotační program s názvem Milky Way. Celkem mlékaři dostanou 140 milionů korun.
V Jordánsku jsou do boje například proti Islámskému státu připravené i ženy. Je to jediná arabská země, která má čistě ženskou bojovou jednotku. Sto dvacet jejích příslušnic se umí slanit z vrtulníku, střílet z nejmodernějších zbraní a osvobozovat rukojmí. Mladé Jordánky v maskáčích a se samopaly se už brzy ukážou také na Dnech NATO v Ostravě. Své schopnosti tam předvedou ve společném akci s českými vojáky.
Evropa se chce proti terorismu bránit i větší aktivitou svých diplomatů v muslimských zemích. Ministři zahraničí evropské osmadvacítky proto dnes jednají s generálním tajemníkem Ligy arabských států Nabílem Arabím. Cílem je větší spolupráce se zeměmi Blízkého Východu a Severní Afriky v předávání informací o extremistech.
V oblasti ropných nalezišť Perského zálivu se schyluje k další politické krizi. Tamní arabské monarchie chtějí vytvořit společný svaz po vzoru Evropské unie. Vládci těchto zemí to potvrdili při summitu v Rijádu. Oproti očekávání tam na žádné konkrétní kroky nakonec nedošlo. Přesto proti myšlence velkého, Západem podporovaného bloku, už přicházejí protesty z Íránu.
Konzervativní arabské režimy v Perském zálivu se možná sloučí na způsob Evropské unie. První fázi procesu dnes mají projednávat zástupci ropných monarchií při svém summitu v Rijádu. V místním tisku se spekuluje o ekonomickém sjednocování, ale také o snaze posílit jednotu kvůli napětí s regionálním rivalem, tedy Íránem.
Arabské země se rozhodly bojkotovat přední světovou firmu Adidas. Opatření schválili arabští ministři tělovýchovy a mládeže. Reagují tak na to, že výrobce sportovních potřeb byl hlavním sponzorem březnového maratonu v Jeruzalémě.
Tuniská konference o budoucnosti Sýrie ukázala zásadní rozkol ve skupině více než 70 účastnických zemí. Zatímco větší část z takzvaných Přátel Sýrie, včetně České republiky, prosazuje nenásilný diplomatický nátlak na režim syrského prezidenta Asada, zejména arabské země chtějí zasáhnout silou.
Pokud se Írán stane cílem vojenského napadení, jeho reakce bude směřovat na kterékoli místo, odkud nepřítel zaútočí. Prohlásil to zástupce vrchního velitele íránských rezolučních gard generál Hosejn Salámí. Jeho varování přichází v době, kdy se stále více spekuluje zejména o izraelském nebo o americkém útoku na Islámskou republiku.
Syrský prezident Bašár Asad nabídl amnestii lidem zapojeným do protivládního povstání, kteří podle režimu porušili zákony. Podmínkou je, aby se sami přihlásili do konce ledna.
S přípravami ropného embarga proti Íránu se v Evropské unii zvažuje, že by jiné arabské státy mohly do Evropy chybějící surovinu dodávat. Írán před takovým krokem arabské země varuje, navýšení ropných dodávek by prý považoval za nepřátelský akt.
Arabské jaro je označení pro vlnu revolucí, které v arabském světě smetly řadu letitých vůdců. Ne všude se ale podařilo tažení proti diktatuře dotáhnout do úspěšného konce.
Syrský režim opouští i poslední tradiční spojenci. S představiteli opozice začal vyjednávat už i Írán. A Liga arabských států vyhrožuje tvrdými ekonomickými sankcemi, pokud okamžitě neskončí vojenské akce proti civilistům a opozici. Francouzský ministr zahraničí dnes varoval před jednostrannými kroky a vyzval k řešení krize na půdě OSN.
Zástupci libyjské povstalecké vlády mají už v sobotu zastupovat svou zemi při zasedání Ligy arabských států. Libyjské křeslo v panarabském orgánu bylo volné od února. Liga tehdy pozastavila členství Tripolisu kvůli ozbrojenému potlačování opozice.
Bohaté arabské státy by měly výrazně zvýšit finanční pomoc hladovějícím obyvatelům východní Afriky. Vyzývá je k tomu OSN, která varuje, že Somálsku i okolním státům hrozí hladomor. Na nouzových účtech pro humanitární pomoc se sbíhají desítky miliónů dolarů z celého světa. Řada expertů přitom varuje, že podíl arabských ropných monarchií by mohl a měl být daleko vyšší.
Barack Obama dnes představí svou blízkovýchodní vizi. Má to být nejdůležitější projev od vypuknutí takzvaného arabského jara. Americký prezident nabídne regionu ekonomickou pomoc - konkrétně zmíní například Egypt a Tunisko. Dvě země, které podle Washingtonu vykročily žádoucím směrem.
Skupina šesti monarchií v Perském zálivu dojednává ukončení krvavé krize v Jemenu. Od ledna tam při pouličních nepokojích zahynulo více než sto lidí a demonstranti stále požadují rezignaci prezidenta Sáliha. Jeho důstojný odchod a předání moci neutrálním silám mezi prezidentem a opozicí by měly být podstatou dohody.
Nepokoje v arabské ropné oblasti a volání statisíců místních lidí po svobodě citelně zasahují do stability regionu a celého světa. Odborníci odhadují, jaký budou mít tyto události vliv na dlouhodobý vývoj. Blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček natočil přímo v Perském zálivu rozhovor s jedním z nich, ředitelem katarské pobočky renomovaného amerického výzkumného centra Brookings Institutu Salmánem Šajchem.
Na schválení mezinárodních vojenských akcí proti Kaddáfího režimu měl rozhodující vliv postoj arabských zemí. Spojené státy začaly vyhlášení bezletové zóny naplno prosazovat až když se ukázalo, že takové opatření požaduje také Arabská liga.
Nepokoje na severu Afriky a na Blízkém východě se dále šíří a cena ropy v reakci na to znovu stoupla. V noci na dnešek barel obchodovaný na evropských trzích zdražil o dvě procenta na 114 dolarů a 33 centů.. Trhy tak reagovaly nejen na boj o moc v Libyi, ale i na šíření politických protestů do Ománu, na výzvu k reformám v Saudské Arábii, či na teroristický útok na největší rafinérie v Iráku.
V arabských zemích, kde lidé protestují proti režimům, neexistují v současné době žádné vládní instituce. Takové situace může využít nový silný vůdce nebo islámští radikálové, kteří už podpořili Kaddáfího odpůrce. Náměstek libyjského ministra zahraničí tvrdil evropským diplomatům, že Al-Káida už dokonce vyhlásila na východě země islámský emirát. Kroky islámských radikálů jsou potřeba z dlouhodobého hlediska pečlivě sledovat.
Bahrajn, malá ostrovní země v Perském zálivu, jejíž populace jen o málo přesahuje milion dvě stě tisíc lidí, se stal další z arabských zemí, kde se rozhořely protirežimní protesty, které začaly v Tunisku a přiměly také k odchodu egyptského prezidenta Husního Mubáraka. Většinově šiítský Bahrajn protestuje proti sunnitské vládnoucí dynastii.
