Setkání pomáhají nejen ženám bez domova. Ale také sociálním pracovnicím, které si během sezení můžou všimnout i takových potíží, se kterými se jim klientky během běžných pracovních setkání nesvěří.
V současné době ve Finsku bez střechy nad hlavou žije asi 3600 lidí. A pomocí programu Housing First chtějí Finové problém s bezdomovectví do roku 2027 úplně vyřešit.
Idylka, kterou si většina společnosti se sněhem, má svou odvrácenou stránku. Umrzání lidí, kteří nemají domovy, z jejichž oken by se mohli dojímat nad příchodem zimy.
Lidé bez domova se k práci pro městskou část dostali přes spolek Mezi4stěny, který řeší problematiku bezdomovectví. S radnicí uzavřel smlouvu, zajišťuje konkrétní dvojice a vyplácí jim odměnu.
Na nápad kadeřnictví a holičství pro charitní klienty Lucii přivedlo její dřívější povolání, pracovala v barbershopu v Anglii. I tam mohli chodit lidé bez domova.
Ukrajinská organizace Dům milosrdenství, která se stará hlavně o starší lidi bez domova, koupila za Kyjevem několik parcel. Vznikne na nich pro potřebné modulární bydlení, se kterým pomáhají i Češi.
„Čím dál více lidí je ve velmi zbědovaném stavu. Jejich fyzické i psychické zdraví je na takové úrovni, že potřebujeme vyřešit, aby vůbec byli schopni základního fungování,“ upozorňuje Martin Šimáček.
Ocitnout se na hranici bezdomovectví je podle ředitele Charity České Budějovice Františka Nestávala dnes velmi snadné. Každý z lidí bez domova průměrně dluží částku kolem sta tisíc korun.
Odběr elektřiny z veřejného osvětlení je běžnější než si mnozí myslí. Nad tím, aby nebyly lampy zneužívány dohlíží společnost Technologie hlavního města Prahy. Ta má nejvíce práce právě přes podzim.
Praha plánuje na konci června zavřít své humanitární hotely pro lidi bez domova, které pro ně otevřela v době koronavirové pandemie. Desítky z nich ale nemají kam jít. Co s nimi bude?
Zástupci organizací, které se specializují na kontakt a zajištění základních potřeb lidem bez domova, jsou na zimu připraveni. Většina z nich má posílené terénní i humanitární pozice.
Za rok a půl dostal magistrát 107 žádostí - dvě třetiny žadatelů byly rodiny s dětmi - hlavně matky samoživitelky. Zbývající třetinu tvoří senioři nebo hendikepovaní lidé.
Newyorský starosta Bill de Blasio prohlásil, že program bude „vzpruhou pro mladé lidi a posílí náš závazek ukončit bezdomovectví u mladých lidí jednou provždy“.
Původně zařízení U Bulhara vzniklo jako provizorní řešení, město ale smlouvu s organizací Naděje průběžně obnovuje. A chystá se k tomu i letos. To se ale nelíbí místním a radnici Prahy 1.
Už několik dní vypadá většina České republiky jako z nějaké zimní pohádky. Sníh pokryl dokonce i Prahu, a tak je možné ji po letech vidět v úplně jiném světle, než jsme byli zvyklí.
V provozu už je například zařízení na Vyšehradě, kam speciálním autem převáží lidi, kteří mají nařízenou karanténu nebo se u nich nákaza koronavirem prokázala.
Někteří lidi bez domova ztratili kvůli koronaviru i to málo, co měli. Ve velkých městech bez turistů teď nic nevyžebrají a nabídka občasných brigád je prakticky nulová.
„Je potřeba připravit výběrové řízení, není to jednoduchý proces. Bude to trvat měsíce,“ řekla Milena Johnová (Praha sobě). Lokalitu ani konkrétní budovu zatím magistrát vyhlídnutou nemá.
Počet lidí bez domova se v New Yorku odhaduje asi na 80 tisíc. Teď během pandemie koronaviru právě oni patří k nejohroženějším skupinám, a to i v rámci města zdravotní krizí tak tragicky postiženého.
Život lidí bez domova komplikují různá onemocnění, oslabená imunita a především zhoršená hygiena. Pomáhají jim studenti lékařských fakult, s dobrovolníky jsme strávili jeden jejich pracovní den.
Nový koronavirus ohrožuje i lidi bez domova, právě oni patří k jedné z nejrizikovějších skupin. Často totiž trpí zdravotními problémy a mají oslabenou imunitu. Ochranných prostředků je ale nedostatek.
Brno omezuje projekt, který bezdomovcům a lidem v nouzi bez větších podmínek přináší střechu nad hlavou. Proč se kolem toho zvedají emoce? Vysvětluje Tomáš Kremr z Českého rozhlasu Brno.
Řada měst ve Švédsku v posledních měsících žebrání učinila nezákonným, když předtím švédská justice podpořila zákaz zavedený v městečku Vellinge na jihu země.
Iniciativa Food Not Bombs, jejíž členové rozdávají bezdomovcům jídlo zadarmo, má problém s ostravskou radnicí. Podle uskupení policisté jeho členům v Ostravě vyhrožovali fyzickým násilím.