čeština

Čeština je obrovský svět, nemůžete ho znát celý. Nejproblematičtější je artikulace, říká jazykovědec

Praha| 22. 4. |Patricie Strouhalová, fos |Společnost |Rozhovor

„Když je tam nějaká změna výslovnosti, tak to poznám hned, jakmile otevře ústa, “ odpověděl jazykovědec Alex Röhrich na otázku, jak rychle pozná, do jaké míry člověk češtinu ovládá.

Praha| 8. 2. |Karolína Koubová, kbr |Společnost |Pro a proti

Česká slovní zásoba jde u mladých ‚do kytek‘, říká učitel. Prostě se mění, nesouhlasí jazykovědkyně

„Mládež potřebuje svůj vyjadřovací kód. Je pro ně vítané, aby jim ostatní nerozuměli, podobně jako jiné generace,“ míní jazykovědkyně Michaela Lišková.

Lincoln (Nebraska)| 25. 11. 2023 |Pavel Novák |Zprávy ze světa |Od stálého zpravodaje

Desítky lidí v Nebrasce studují češtinu a učí se tradice. Zajímají je ražené koláče, polka i Dvořák s Janáčkem

Na výletě do městeček v takzvaných Českých Alpách, tedy kopcovité krajině východní Nebrasky se studenti setkávají i s místní specialitou. Kulatými koláči z kynutého těsta s náplní uprostřed.

Praha| 9. 8. 2023 |ČTK |Zprávy z domova

Úleva pro zdravotníky ze zahraničí. Kdo chce trvalý pobyt, nemusel by mít zkoušku z češtiny

Zahraniční zdravotníci, kteří budou v Česku žádat o povolení k trvalému pobytu, by od příštího roku nemuseli skládat zkoušku z češtiny. K doložení znalosti jazyka by měla stačit aprobační zkouška.

Praha| 14. 7. 2023 |Vladimír Kroc, tec |Literatura |Dvacet minut Radiožurnálu

Překlad Kunderových knih spočívá v restaurování jeho češtiny, říká překladatelka Kareninová

Není to tak, že by si Milan Kundera nepřál, aby byly jeho romány přeloženy do češtiny. Nechtěl, aby to přeložil někdo jiný, chtěl si je přeložit sám. Ale pak mu začaly ubývat síly, říká Kareninová.

Brno| 17. 5. 2023 |Hynek Cígler |Komentáře |Komentář

Uchazeči z druhého termínu jednotných testů mohli být zvýhodněni proti těm z prvního

Podobný, avšak nepravidelný vzorec byl patrný i v minulých letech. Příčiny mohou být různé, jako nejpravděpodobnější se však jeví rozdílná obtížnost obou termínů.

Praha| 6. 5. 2023 |Jana Stuláková |Zprávy z domova |Rozhovor

Firmy o ukrajinské uprchlíky stojí, je ale třeba více podpořit výuku češtiny, míní národní koordinátorka

„Jen něco málo přes 20 procent dětí se naučí česky pouhou přítomností ve škole česky. A také je nedostatečná znalost češtiny stále bariérou vstupu na pracovní trh," říká Klára Šimáčková Laurenčíková.

Šéf CERMAT: Umělá inteligence si při opravování testů ve vybraných případech vedla lépe než člověk

Praha| 28. 4. 2023 |Petr Král, zar |Společnost |Rozhovor

„Médii proběhly příklady cvičení, které byly označeny jako sporné nebo že by je žáci v té třídě umět neměli. Všechny úlohy byly v pořádku a v souladu s rámcovými vzdělávacími programy,“ říká ředitel.

Praha| 18. 4. 2023 |Tomáš Pika |Zprávy z domova |Ověřovna!

OVĚŘOVNA: Ukrajinští studenti u ‚přijímaček‘? Nemají rezervovaná místa ani bodová zvýhodnění

Podle resortu školství mohou ukrajinští studenti – stejně jako jiní zahraniční uchazeči – požádat o prominutí zkoušky z českého jazyka a literatury. Ostatním zkouškám se ale nevyhnou.

Praha| 10. 4. 2023 |Zuzana Miková |Společnost

Itálie chce zakázat anglicismy. ‚Jazyk se mění, diví se tomu každá generace,‘ míní jazykovědkyně

V poslední době se i v jazyku dost řeší, jak oslovovat nebinární lidi. „Jazykově jde o nový jev, v současné době jsme ve fázi experimentů a zkoušek,“ říká lexikografka Michale Lišková.

Brno| 10. 4. 2023 |Tereza Genserková |Společnost

Expert: Školy kladly důraz na well-being ukrajinských dětí, teď ale mohou mít problém s přijímačkami

Přijímačky na střední jako bod zlomu. České základní školy upřednostnily sociální adapci ukrajinských žáků před tou akademickou, uvádí studie, kterou v rozhovoru přibližuje výzkumník Petr Hlaďo.

Brno| 11. 3. 2023 |Miloš Šenkýř |Zprávy z domova

Stačí málo. Srozumitelné můžou být i právní a úřední texty, věří Bejčková z Nejvyššího správního soudu

„Psát sdělně je nesmírně těžké pro každého z nás,“ uznává soudkyně Bejčková a uvádí příklady špatné praxe: „Elementární principy jsou přece základní zásady a kauzální nexus je příčinná souvislost.“

Praha| 19. 2. 2023 |Martin Bartošek |Společnost |Rozhovor

‚Ty vole‘ je méně vulgární než dřív, hranice jsou ale subjektivní. Ukázal to i britský soud, říká jazykovědec

„Nepohoršuju se nad tím, že se čeština mění. Anglicismy vnímám jako něco přirozeného. I v minulosti češtinu obohatily jiné jazyky, třeba němčina,“ tvrdí Martin Šemelík z Ústavu pro jazyk český.

Janovice nad Úhlavou| 15. 9. 2022 |Jitka Englová, Michaela Svobodová |Zprávy z domova

Sestřička z Ukrajiny čeká na nostrifikaci vzdělání. Zatím pomáhá jako pečovatelka

Pečovatelky v Česku kriticky chybí. Jednou z nich se teď stala Julie z Mariupolu. Na Ukrajině pracovala jako zdravotní sestra.

Čeština je těžký jazyk, ale kurzy mi pomáhají, říká Ukrajinka Nina. Práci našla v ostravské restauraci

Ostrava| 18. 5. 2022 |Andrea Brtníková |Zprávy z domova |Život k nezaplacení

Díky kurzům se Nina v češtině zlepšuje, lépe rozumí i zákazníkům. S nenávistným či hrubým chováním se podle svých slov ze strany Čechů nesetkala, lidé se spíše snaží pomáhat.

Praha| 21. 4. 2022 |Eva Mikulka Šelepová |Zprávy z domova

Naučit se česky nebo platit za výuku v angličtině. Ukrajinci řeší, jak studovat na vysoké škole v Česku

Naučit se rychle česky nebo zaplatit i stovky tisíc korun za studium v angličtině. To jsou možnosti ukrajinských vysokoškoláků, kteří uprchli před válkou a chtějí ve studiu pokračovat.

Praha| 23. 1. 2022 |Iva Vokurková |Společnost

‚Nechápal jsem, co po mně chtěli.‘ Dětem cizinců brání ve studiu čeština, vzdělání často nedokončí

Kvůli mezerám ve znalostech jak odborného, tak běžného českého jazyka někteří studenti nedokončí ani středoškolské vzdělání. Ministerstvo školství nyní hledá cestu, jak těmto studentům pomoci.

Praha| 25. 7. 2021 |Zuzana Marková |Společnost

Homeofficovatelná práce a online výuka jako nudnej podcast. Pandemie vnesla do češtiny stovky slov

Vyplývá to z online databáze Neomat, kam vědci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd zanášejí neologismy. Například ‚distanční výuku‘ poprvé jazykovědci zaznamenali až v roce 2020.

Praha| 24. 5. 2021 |Ondřej Vaňura, Alžběta Švarcová |Společnost |Experiment

Koronaéra, rouškař, koronablb nebo coviďátko. Jak pandemie covidu-19 změnila češtinu?

„Je tam třeba koronablb nebo držkochránič. Z těch, co nejsou vysloveně obhroublé, tu máme třeba pojem covidčokl jako označení systému PES,“ lexikograf Martin Šemelík.

Praha| 30. 11. 2020 |Vendula Bartoňková |Zprávy z domova

‚Češtinu můžou trénovat třeba o přestávkách.‘ Do tříd se po náročné online výuce vrací i tisíce dětí cizinců

Podle odhadů organizace META, která pomáhá rodinám z jiných zemí, chodí na české základní školy přes 26 tisíc cizinců. Až dvacet tisíc z nich má s češtinou problémy.

Praha| 23. 9. 2020 |Anna Horáčková |Společnost

Znakové jazyky slaví svátek. Stále se vyvíjejí, existují znaky pro Babiše či koronavirus

V Česku žije podle odhadů zhruba půl milionu lidí se sluchovým postižením. Z toho je přibližně 10 tisíc neslyšících, kteří používají znakový jazyk jako svůj mateřský.

Šamponiát, kňučedník nebo chtěgan. Web Čeština 2.0 ukazuje, jak je český jazyk hravý

Praha| 21. 2. 2020 |Alžběta Havlová |Společnost

Český jazyk je živý, přizpůsobuje se vzniku nových technologií, sportům nebo sociálním sítím. Zánik mu rozhodně nehrozí.

Praha| 12. 12. 2019 |ČTK |Zprávy z domova

iRozhlas

čeština v textech na iROZHLASU