„Ale my nejsme nemocnice, my pečujeme tak, jak pečují rodiče doma, takže my to dítě klidně budeme šest hodin krmit,“ říká zakladatelka dětského hospicu Dům pro Julii.
Hospic se po omezenou dobu postará o těžce nemocné děti, část pobytu si hradí rodiny samy, zbytek platí organizace z darů sponzorů. K dispozici jsou zatím čtyři pokoje, do budoucna plánují rozšíření.
Do dvou let by se Česká republika měla dočkat nového systému paliativní medicíny. Vycházet by měl z mezinárodních doporučení a ze zkušeností, které máme z české praxe.
„Pracujeme na tom, aby si politici uvědomili, že by mělo jít pro stát o prioritu. A podobně jako v dalších vyspělých zemích na západ od nás by těmto rodinám měli pomoct,“ uzavírá Vlček.
Peníze Evropské unie a státu určené na podporu paliativní péče vedly podle kontrolorů ke zlepšení dostupnosti domácí paliativní péče. Ministerstvo ale selhalo při plánování investičního programu.
Kdy bude nová budovat hotova, zatím není jasné. Hodně bude záležet na spolupráci s městem a také na výši příspěvků dárců, bez nichž se hospic neobejde.
„Umýt klienta, přenést ho z lůžka na vozík, někomu jsem podala oběd a připomněla, aby si vzal prášky,“ vyjmenovává pečovatelka, s čím obvykle klientům pomáhá.
Lidé s nevyléčitelným onemocněním nebo na konci života potřebují nejen péči lékařů a zdravotních sester, ale i psychologickou a spirituální podporu, i zajištění běžných potřeb jako je jídlo a hygiena.
Dětský hospic na pražské Cibulce má sice začít fungovat až za tři roky, už dnes se jím ale můžou projít první lidé. Je to možné díky virtuální realitě.
Vlček připouští, že svým krokem, který je označován za jeden z největších filantropických počinů, které Česko zažilo, by rád inspiroval i ostatní miliardáře.
Vlčkovi založením nadace navazují na aktivity své soukromé charitativní organizace Zlatá rybka, jejímž posláním je plnit přání dětem trpícím život ohrožujícím onemocněním.
Za pacienty dnes mohou chodit na návštěvu jen dva vybraní příbuzní, kteří jsou obden testováni. Ošetřovatelé už ale nemusí nosit ochranné obleky, stačí jim respirátory.
„Paliativní péči bych přirovnala k růži, která se postupně rozvíjí. Člověk by měl odcházet z tohoto světa v naději. To je to důležité,“ říká Jana Sieberová, ředitelka domácího hospice Duha v Hořicích.
Desetiletý Max prožil v jednoduchém stanu na zahradě rodinného domku v západoanglické vesnici Braunton řadu mrazivých nocí. Do domu rodičů se chodí jen najíst a vysprchovat a to už od 28. března.
Mořeplavec Martin Orság měl namířeno na Martinik, kde kotví jeho loď Vagant. Den před odletem se ale zavřely hranice. Začal si tak v krizové situace hledat jinou práci.
Co ušetříme díky státním příspěvkům, můžeme věnovat tam, kde naopak peníze chybí. S touto myšlenkou založila čtyřiadvacetiletá Tereza Novotná z Prachatic sbírku pro místní hospic.
Mobilní hospice v Česku nemají příliš dlouhou tradici. Díky nim ale nemusí nevyléčitelně nemocní pacienti končit v nemocnicích. Řada mobilních hospiců ale řeší problémy s financováním.
Proplácení domácí zdravotní péče ze zdravotního pojištění je podle Charity ČR dlouhodobě nedostatečné, chybějí kvůli tomu sestry a ošetřování pacientů kolabuje.
Ocenění Neziskovka roku získaly organizace Česko čte dětem, Domácí hospic Vysočina a Acorus, který pomáhá obětem domácího násilí. Cenu veřejnosti získal Hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích.
Lékařka Marie Svatošová, zakladatelka a vůdčí osobnost českého hospicového hnutí, zasvětila svůj život do velké míry lidem, kteří odcházejí ze světa. Dokázala si zachovat optimismus a veselou mysl.
Ostravští řidiči si mohou oddechnout. Policisté zatkli zloděje, který kradl dálniční známky ze zaparkovaných aut. Zatím mu dokázali přes dvacítku případů. Rozbil boční okénko a dostal se do vozu. Známku pak nožem opatrně sloupnul a pak ji pod cenou prodával v restauracích.
Konec života v kruhu nejbližších, o takovou péči se snaží mobilní hospice. Jejich činnost teď zmapoval pilotní projekt. Podíleli se na něm provozovatelé hospiců, VZP a Česká společnost paliativní medicíny. Ukázalo se, že umírat doma je pro člověka důstojnější a mobilní týmy se zvládnou postarat i o těžce nemocné lidi. Zatím ale takovou péči zdravotní pojišťovny nehradí.
Umřít doma mezi svými blízkými si přeje většina Čechů. Umožnila by jim to třeba i domácí hospicová péče, zatím ji ale nehradí zdravotní pojišťovny. To by se mohlo změnit, od dubna se rozběhl pilotní projekt. Testuje, jak by mohlo financování mobilních hospiců fungovat.
Hospic v brněnských Štýřicích jednou za měsíc navštěvují děti. Chodí tam za umírajícími, aby je potěšily a zároveň aby samy poznaly, že k životu patří i jeho konec. Projekt Hospic brněnské Základní školy Jasanová v Brně teď dostal cenu Gracias Tibi. Ta je určena mladým lidem, kteří pozitivně ovlivňují společnost.
Ojedinělou pomoc rodičům nevyléčitelně nemocných dětí chce nabízet mobilní hospic Ondrášek v Ostravě. Buduje totiž denní stacionář, kde se budou odborníci starat o malé těžce nemocné pacienty. Jejich rodiče si tak budou moci občas odpočinout a načerpat nové síly. Na dokončení tohoto zařízení ale chybí peníze.