Vychovat špičkového tenistu je časově i finančně velice náročné
Spousta rodičů touží pro Česko vychovat nového Lendla, Kodeše nebo Kvitovou, jenže jen mizivé procento má naději, že se jim to podaří. Velkým úspěchem je účast v domácí špičce, třeba na největším dorosteneckém turnaji u nás, na Pardubické juniorce.
Marek Řeháček je z Ostravy, hraje na stejných kurtech, na kterých kdysi začínal s tenisem Ivan Lendl. Dře možná podobně, i když tak slavný s velkou pravděpodobností nikdy nebude.
Na své poslední Pardubické juniorce vyřadil dva soupeře včetně jednoho nasazeného, ale na dalšího už nestačil. Je mu osmnáct, brzy přejde definitivně mezi dospělé a dost možná začne prohrávat mnohem častěji, než teď. Ale otrávit se tím prý nenechá.
„Kluci, kteří s námi hráli za mladší žáky, tak už přestávají hrát. Ale to je každého věc, jak se k tomu postaví. Každý neúspěch mě posune někam dál. Tenis mě baví, kdyby mě nebavil, tak ho nehraju,“ říká Marek Řeháček.
Vychovat tenistu stojí rodiče desítky tisíc hodin a u mnohých i stovky tisíc korun ročně
Patří do skupiny tenistů, jakých je v republice spousta. Od malička tvrdě trénují, dostanou se mezi širší domácí špičku, ale třeba kvalit Jiřího Nováka, Petra Kordy či Tomáše Berdycha zřejmě nikdy nedosáhnou.
Jsou ze skromnějších oddílů, takže o to více svého volného času a peněz dávají rodiče. Jsou to desítky tisíc hodin a u mnohých i stovky tisíc korun ročně.
„Rodiče to stojí hodně času. Od mých devíti let se mnou táta jezdí po celé republice i do zahraničí. Vozí mě i na tréninky. Trénuji dvoufázově někdy i třífázově. Takže časově náročné to je pro celou rodinu.“
Největší talenty si stahují velká střediska
Dělají to tak mnozí, na obětavosti a z části také ambicích rodičů je postavená ve světě tolik uznávaná česká tenisová škola. Protože na péči matek, otců či trenérů ze skromnějších oddílů pak navazují špičková centra, která si největší talenty stahují.
To nejvyhlášenější a v posledních letech zdaleka nejúspěšnější je v Prostějově, další jsou třeba na Spartě nebo na pražské Štvanici. Právě tato velká střediska se starají o to, že Česko o výjimečné naděje nepřijde.
Poměrně často se stává, že už rodiče z nejrůznějších důvodů sportování dítěte finančně i časově neutáhnou, ale pokud jde opravdu o mimořádný talent, movitý klub jeho kariéru zaplatí s vidinou zisku v budoucnosti.
„Táta přišel o práci a začal dělat policejní akademii v Brně, tak neměl možnost jezdit s Markétou na turnaje. Ani finančně už to neutáhl, takže mě připadá jednání na Štvanici nesmírně férový,“ říká dědeček zřejmě nejtalentovanější české juniorky Markéty Vodroušové Stanislav Janků.
