Z Kyrgyzstánu prchají tisíce lidí. Hlavně žen a dětí

Kyrgyzstán zažívá nejhorší etnicky motivované násilnosti za posledních 20 let. Při střetech mezi Kyrgyzy a tamními Uzbeky už zahynulo nejméně 117 lidí, více než 1.400 je zraněno. V centru nepokojů, ve městě Oš, je prý dnes poměrně klid. Střety jsou ale hlášeny z jiného města, Džalalabadu. Ze země mezitím utíkají desítky tisíc kyrgyzských Uzbeků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chlapec zraněný při nepokojích v Kyrgyzstánu

Chlapec zraněný při nepokojích v Kyrgyzstánu | Zdroj: ČTK

Mnohé obce v Kyrgyzstánu jsou zcela vyrabované. Podle svědků navíc ozbrojené gangy podpalují celé části zejména uzbeckých vesnic. Někteří Uzbeci dokonce obviňují kyrgyzské bezpečnostní složky, že straní kyrgyzským útočníkům a vlastně jim ještě čistí cestu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci v Kyrgyzstánu mluvila moskevská zpravodajka Lenka Kabrhelová ve Světě o osmé.

Kvůli pokračujícímu násilí prchají ze svých domovů masy lidí. Uzbeckou hranici už překročilo na 75 tisíc Uzbeků žijících v jižním Kyrgyzstánu. Většinu běženců tvoří ženy, děti a starší lidé, mezi nimiž jsou i ranění.

Někteří žijí u příbuzných, pro ostatní začínají vznikat uprchlické tábory, kde běženci dostávají vodu a základní potraviny. Mnohé organizace ale varují před humanitární katastrofou.

Nad rozsahem násilí na jihu Kyrgyzstánu a vysokým počtem uprchlíků vyjádřil obavy Generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Zároveň vyslal do hlavního města Biškeku svého zástupce. Své zástupce do Kyrgyzstánu vysílá i Evropská unie a OBSE.

Dočasná kyrgyzská vláda v čele s Rózou Otunbajevovou se o víkendu obrátila s žádostí o vojenskou pomoc na Rusko, to ale jednostrannou intervenci odmítá. O situaci ale chce Moskva dnes jednat v rámci Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti.

Příčiny současných nepokojů

Nepokoje v Kyrgyzstánu vypukly asi dva měsíce po sesazení dnes už bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Ten žije v současnosti v Bělorusku, ale v jižním Kyrgyzstánu má stále stoupence. Podíl na násilnostech ale odmítá.

„Za současnými nepokoji je ještě ozvuk svržení prezidenta Bakijeva. Mnozí z jeho příznivců považují to, co se stalo v dubnu v hlavním městě za puč, který přivedl znovu k moci seveřany, z nichž mnozí jsou spojeni ještě s dobou bývalého sovětského svazu,“ přiblížil na Rádiu Česko zahraničněpolitický analytik ČRo Milan Slezák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situaci v Kyrgyzstánu jsme rozebírali i se zahraničněpolitickým analytikem ČRo Milanem Slezákem ve Světě o druhé na Rádiu Česko.

„Dále je tam také etnické napětí, protože tam žijí etničtí Uzbekové, kteří jsou menšinou, ale v těchto oblastech významnou. A do toho se ještě promítají záležitosti z doby stalinismu, kdy se vlastně přepisovaly hranice,“ uvedl.

Dnešní násilnosti jsou nejhorší od roku 1990, tehdy byl ještě Kyrgyzstán součástí Sovětského svazu a Moskva tehdy vyslala do Kyrgyzstánu vojáky. Dnes má Rusko v Kyrgyzstánu základnu, stejně jako Spojené státy.

„Moskva brzy po dubnovém převratu slíbila velkorysou pomoc Kyrgyzstánu. Rusko podporuje nové vedení země, protože se domnívá, že bude vůči Moskvě vstřícnější než to staré, které dovolilo Američanům zřídit kousek od ruské základny jejich základnu. Ale zřejmě Moskva nepůjde asi tak daleko, aby plýtvala penězi a riskovala životy vojáků, aby nasadila více lidí, než je nutné k ochraně základny,“ uvedl Slezák.

Lenka Kabrhelová, Martina Mašková, Katarína Brezovská, Václav Sochor, ak Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme