Finanční trhy reagují na pomoc Irsku pozitivně

Irsko, které se potýká s problémy bankovních ústavů, dostane pomoc z fondů EU i od MMF. Odhadem by se mělo jednat o 80 až 90 miliard eur. Konkrétní detaily budou politici ještě během týdne dohadovat. Kromě zemí eurozóny ale pravděpodobně Irsku pomůžou i další evropské země. Británie hodlá poskytnout bilaterální půjčku ve výši dalších 8 miliard eur a pomoc pravděpodobně nabídne i Švédsko.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Projevy krize v Dublinu | Foto: Jaromír Marek

Irsko sice nepotřebuje pomoc tak akutně jako Řecko, přesto ostatní členové eurozóny dotlačily tamní vládu k přijetí pomoci. Chtějí tak obnovit důvěru v evropský trh a zamezit krachům dalších zemí, konkrétně například Španělska či Portugalska.

Dublin tvrdí, že v krizi jsou především irské banky a proto premiér řekl, že většinu peněz, které vláda takto dostane k dispozici neutratí, ale vytvoří z nich nouzový fond pro pomoc bankám.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dokáže Irsko s pomocí překonat potíže? Nejen na tuto otázku odpovídal v Ozvěnách dne Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Finanční trhy zatím reagují pozitivně a euro svou pozici upevňuje. V celkovém optimismu posilují na asijských i evropských trzích také akcie a roste cena ropy. Podle odborníků je ale jen otázkou času, kdy se položí další evropská ekonomika a celý kolotoč začne nanovo.

Ohroženy jsou i další země eurozóny

„Závislost na levných penězích, které přispěly k nafouknutí realitních bublin, byla typická pro více zemí. V tuto chvíli může být dalším podobným příběhem Španělsko, kde podobně v předkrizových letech hodně banky sázely na přístup k levným penězům a nafukovaly realitní bublinu,“ uvedl v Ozvěnách dne Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Španělský příběh je ale podle jeho slov daleko menších rozměrů. „Přehodnocenost trhu tam není tak velká a jsou tam daleko vyšší rezervy vytvořené na špatné úvěry,“ doplnil.

Co se týče ohrožení zemí eurozóny irskými problémy, tam jde podle ekonoma především o nejslabší periferie, ke kterým patří právě Španělsko a především Portugalsko a částečně i Itálie. „Tyto země v posledních týdnech cítily poměrně intenzivně, jak jim narůstala cena, za kterou si jsou schopny půjčit od trhů nové peníze,“ přiblížil.

Německo chce zabránit finanční nákaze

Dodal, že naopak do jisté míry ze situace dokázalo vytěžit Německo, které si půjčovalo levněji v souvislosti s tím, jak stoupala ochota mu půjčovat. „A současně také Německo jako exportér číslo jedna v eurozóně těžilo ze slabšího eura.

Hlavní motivací Německa, které po záchranném plánu pro Irsko volá, je podle Bureše zabránění určité finanční nákaze. „Německo chce zabránit finanční panice, která by s pádem irského finančního sektoru byla spojená. Protože, pokud by k tomu došlo, náklady by nesly všechny členské země v eurozóně a daleko by převýšily německé zájmy v irském finančním sektoru,“ vysvětlil.

O tom, jak vysoká částka by měla do Dublinu odejít - ze záchranného fondu Eurozóny - se teprve rozhodne. Podle ekonoma však částka do 100 miliard eur, o které se hovoří, bude na záchranu Irska stačit.

Katarína Brezovská, Ondřej Bouda, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme