Japonská ekonomika výrazně propadá. HDP klesl meziročně o 3,7 procenta

Japonská ekonomika od ledna do března propadla v porovnání s předchozím čtvrtletím o bezmála procento. Zemětřesení, tsunami a následná jaderná katastrofa si tak vyžádaly svou očekávanou daň. Dnes to potvrdili japonští statistici, podle kterých investice firem i nákupy domácností po 11. březnu výrazně ochladly. V meziročním srovnání tak země hlásí propad HDP o 3,7 procenta.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tokio

Tokio | Foto: Petr Veber | Zdroj: Český rozhlas

Trh v průměru čekal propad HDP o půl procenta. Škody jsou podle dnešních čísel bezmála dvojnásobné. To podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla znamená velký problém z pohledu rychlosti oživení a nákladů na něj.

„Japonsko ale již je 20 let v recesi – většinou se tam střídá recese a nějaký malinký růst. Ta tragédie přišla pro Japonsko v nejhorší možný okamžik,“ řekl Michl na Rádiu Česko.

Přehrát

00:00 / 00:00

O posledních číslech japonské ekonomiky jsme na Rádiu Česko mluvili s analytikem Raiffeisenbank Alešem Michlem.

Dodal, že se přiklání k varování některých ekonomů, že propad ekonomiky Japonska bude ve druhém čtvrtletí ještě výraznější než prvním.

„Kdybychom dali na konci letošního roku růst HDP Japonska do grafu, vidíme jednoduché véčko. Teď to půjde hodně dolů a pak asi od třetího, čtvrtého čtvrtletí zase hodně nahoru. Většinou to tak je, že se po tragédiích ekonomika zastaví a pak ale následují masivní investice do rekonstrukce, obnovy továren a ekonomika zase vystřelí. Ale nic se nemění na tom, že japonská ekonomika má dlouhodobé potíže,“ přiblížil.

Podle některých ekonomů je dubnové zastavení průmyslové výroby v Americe potvrzením, že Japonsko brzdí celý svět. Právě z tohoto pohledu je podle nich třeba brát dnešní čísla jako varování.

„Největší varování není ani tak to jedno číslo, ale je to dění v Japonsku za poslední léta. Ono má strašně velký dluh a vládní výdaje za posledních 20 let jsou enormní. Vláda se snaží betonovat ekonomiku,“ uvedl.

„Například v Japonsku je 113 řek a z toho jen přes tři se nestaví nějaké přejezdy, nadjezdy či mosty, tunely. A stejně ekonomika neroste. Takže největším poučením je, že ekonomický růst se nedá koupit vládními výdaji, ale je potřeba spíše zapracovat na produktivitě práce,“ dodal analytik.

Martina Mašková, Roman Chlupatý, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme