Liberační balíček mnoha podnikatelům nepomohl. ‚Když nemáte příjmy, neodvádíte daň,‘ vysvětlují

Odklad platby daně z přidané hodnoty nebo prominutí záloh na daň z příjmu. To jsou úlevy, které ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosadila na podzim v rámci takzvaného velkého liberačního balíčku. Podnikatelům, kterým vláda protiepidemickými restrikcemi omezila provoz, měl pomoct s udržením hotovosti. Této možnosti ovšem využily jen nižší tisícovky z nich.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Liberační balíček, který napříkald odkládal placení daně z přidané hodnoty, mnoha podnikatelům nepomohl (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

„Dáme si váhu,“ Petr Vavrečka, finanční ředitel velkého fitness centra na pražském Smíchově, zkouší jeden ze cvičebních strojů po několika dalších týdnech, co je podnik mimo provoz. „Ale jinak jsou prostory uzavřeny, zaměstnanci jsou doma a čekáme, až je budeme moct povolat zpátky.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Liberační balíček mnoha podnikatelům nepomohl. Více si poslechněte v reportáži Jakuba Horáčka

Některé úlevy, které přinesl takzvaný velký liberační balíček z loňského podzimu, tu využili. Například odložení platby DPH ale může být podle Vavrečky pro uzavřené provozy stejně zbytečné.

„Pokud jim bylo zakázáno provozovat, tak vůbec žádné příjmy nemají, tudíž neodvádějí žádnou daň z přidané hodnoty, protože ji ani není z čeho počítat. Že tu daň můžu odvést později, když je nulová, tak to je spíš výsměch,“ popsal Radiožurnálu.

Podobně Vavrečka hodnotí i další část liberačního balíčku a to prominutí záloh na daň z příjmu, které se počítají ze zisku a zaplacené daně z předcházejícího roku.

Podle Vavrečky je lepší se s finančním úřadem domluvit přímo: „Každý podnikatel má možnost, pokud je schopen finančnímu úřadu doložit, že jeho ekonomika se z nějakých objektivních důvodů odvíjí jinak, individuálně požádat, aby mu tu výši upravil.“

Snížení administrativní zátěže

Podnikatelé, kteří si chtěli daňové povinnosti odložit, museli pouze finančním úřadům nahlásit, že se na něj vztahuje pardon ministryně financí.

‚Pokuta už běží.‘ Pokud se s daněmi v červenci zpozdíte jen o den, platíte úrok z prodlení už od dubna

Číst článek

Podle finanční správy to ke konci prosince dali vědět necelé tři tisíce firem a zhruba 1600 živnostníků. Jen hospod ale v Česku působí zhruba 22 tisíc.

„Od léta platíme DPH v podstatně nižších řádech, tak za rok 2020 bude výsledek hospodářství tristní. Odklady nejsou to, co nás pálí,“ potvrzuje i Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků, že zájem nebyl velký.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připouští, že faktický odklad DPH podnikatelé kvůli nízkým nebo žádným výnosům nemusí využít, i tak ale podle ní opatření přináší alespoň administrativní úlevu.

„I když vám nevznikla povinnost, musíte podat přiznání. Když ho nepodáte, tak hrozí sankce. Toho všeho se zbavili, nemuseli podat přiznání, sankce jsem všechny prominula. Tím odložení získali podnikatelé asi 35 miliard za rok 2020, což jsou peníze, které si mohli dát do likvidity,“ řekla.

Další odklad nebude

Na odložení plateb DPH mají podnikatelé, kterých se týkají vládní restrikce, nárok až do 16. srpna. Prominutí záloh na daň z příjmu ale platilo pouze v minulém roce.

Další prodlužování nebo odklady daňových povinností Schillerová neplánuje. „Ekonomika teď už je zasažena spíš sektorově. Ti, co mají zasažené podnikání, můžou využít svého práva dávat individuální žádosti a věřte, že finanční správa vyhoví,“ vysvětlila ministryně financí.

Program poslední záchrany. Havlíček chystá dotace pro podnikatele, kteří dosud procházeli sítem

Číst článek

Podniky, které chtějí využít odložení úhrad daně z přidané hodnoty až do zmíněné půlky srpna, to podle mluvčí finanční správy Zuzany Mašátové mají oznámit svému finančnímu úřadu. A pro jistotu se odkázat na příslušné vládní nařízení.

„Pokud daňový subjekt ještě oznámení správci daně nepodal, může tak učinit a do oznámení uvést konkrétní usnesení vlády, kterým byl zasažen. Pokud již daňový subjekt příslušnému správci daně oznámení podal v souvislosti s ‚generálním pardonem‘, nemusí již další oznámení podávat, pokud uhradí předmětnou daň do 16. srpna letošního roku,“ popsala Mašátová.

Pokud ale podnikatel nebude schopný daň zaplatit ani do tohoto data, měl by si potom požádat o posečkání její úhrady.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme