Ministři zemědělství zemí G20 hledají shodu na regulaci trhů komodit

O regulaci na trzích komodit hovoří v Paříži ministři zemědělství nejrozvinutějších zemí G20. Chtějí se dohodnout na zavedení zemědělské databáze. Ta by shromažďovala a uchovávala informace, na které trh citlivě reaguje.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Strniště

Strniště | Foto: Fotobanka stock.xchng

Je to jen pár dnů, co britská charitativní organizace Oxfam uvedla, že pokud nedojde k reformám na světovém trhu s potravinami, stoupnou ceny základních potravin během dvaceti let na více než dvojnásobek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ivan Lukáš z analytického centra Glopolis ve Světě o osmé

Přitom i tak velké ekonomiky jako Čína nebo Spojené státy uvádějí drahé potraviny, spolu s drahými pohonnými hmotami, jako jeden z důvodů růstu inflace nebo pomalého tempa růstu jejich hospodářství.

O možné regulaci na trzích komodit, tedy i potravin, se má dnes mluvit v Paříži, kam francouzský prezident Nicolas Sarkozy svolal setkání ministrů zemědělství skupiny vyspělých a rozvojových ekonomik G20.

Ivan Lukáš z analytického centra Glopolis předpokládá, že největší šanci na shodu má problematika volatility cen potravin. „Je to v zájmu jak vyspělých ekonomik, jako USA, tak tzv. ‚vynořujících se‘ trhů jako je Brazílie, Čína, Indie, ale i chudých zemí jako např. Etiopie, Tanzanie.“

Za jeden z hlavních, problémových faktorů na pozadí nestálosti cen potravin označil problematiku transparentnosti a přístupu k informacím na trhu potravin.

„Padly návrhy na vytvoření centrální instituce, která by mapovala ceny, sbírala informace a přispěla k menší nestálosti. „Jako kandidát je třeba Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod OSN.“¨

Podle Lukáše by vliv na tvorbu cen jako netrhový mechanismus měla i tvorba regionálních zásob potravin. Ceny potravin přitom dopadají nejvíce na chudé země. A pokud by se prezidentu Sarkozymu skutečně povedlo domluvit nějakou regulaci trhů se zemědělskými komoditami, omezení spekulací by mělo nějvětší vliv právě na chudé země.

„Expozitivní přínos pro chudé země lze předpokládat,“ souhlasil Lukáš a za klíčový problém, kterému tyto země čelí, pak označil nedostatečnou podporu svému vlastnímu zemědělství.

Milan Kopp, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme