‚Tři generace měly z jádra užitek. 30 000 dalších bude řešit odpad.‘ Německo končí s atomovou energií
Celá Evropa už rok čelí energetické krizi, Německo se navzdory tomu rozhodlo v sobotu definitivně vypnout své tři zbývající jaderné elektrárny. Na ukončení využívání jádra panuje všeobecná shoda, o postupné vypínání elektráren rozhodla už před deseti lety po fukušimské havárii vláda Angely Merkelové. Atomové elektrárny v Německu aktuálně vyrábějí naprostý zlomek spotřeby. Země už desítky let ve velkém sází na obnovitelné zdroje.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck ubezpečuje, že i přes současnou krizi se země bez jaderných elektráren obejde a definitivní vypnutí reaktorů se tedy nemusí odkládat.
Jeho ujištění podporuje například i to, že v době vrcholící energetické krize Německo spoléhající hlavně na plyn, vítr, slunce a uhlí vypomáhalo dodávkami energie sousední Francii.
Politolog Risse: Energetickou bezpečnost dlouho nikdo nebral vážně. Musíme vsadit na obnovitelné zdroje
Číst článek
Paříž totiž neměla vymyšlenou alternativu pro podobné nenadálé situace a dostávala se do úzkých. Německo ale mezitím vyrábělo i bez jaderných reaktorů tolik proudu, že ho bez obav mohlo posílat do francouzské energetické sítě.
Po útlumu jaderné energetiky v Německu paradoxně volali i sami majitelé elektráren. Jinak by totiž v brzké budoucnosti museli začít svá zařízení modernizovat a procházet dlouhými prověrkami, do čehož by byli nuceni investovat nemalé finanční prostředky.
Jediná „kaňka“ na prosazované energetické strategii založené na obnovitelných zdrojích je trvající poměrně velká závislost Německa na uhlí, která se ještě zvýšila poté, co se po začátku invaze na Ukrajinu odřízlo od ruského plynu.
I to má být ale jen dočasné řešení, zbavit se jí země chce do 14 let. Německá vláda o tom aktivně jedná i s velkými soukromými hráči.
Například energetická společnost RWE se dobrovolně zavázala, že s uhlím skončí do doku 2030, a Berlín ladí poslední podrobnosti dohody s koncernem LEAG, jehož spoluvlastníkem je Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského.
Kam s odpadem
Co v otázce jaderné energetiky německou společnost rozděluje, je ukládání jaderného odpadu. „Tři generace měly z jádra užitek. Třicet tisíc dalších bude řešit odpad,“ nechala se nedávno slyšet spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová.
Západ Evropy se s uhlím loučí, na východě se uhelné elektrárny staví. Zmapovali jsme plán vlády i ČEZ
Číst článek
Vhodné místo se hledá už více jak půl století, v 70. letech minulého století už byla dokonce vybrána konkrétní lokalita, po silných protestech ale Berlín celý proces v roce 2013 úplně zastavil – a hledání tak začalo úplně nanovo.
Definitivní rozhodnutí o tom, kam se na další stovky tisíc let uloží odpad z atomových elektráren, by mělo padnout ve 40. letech.
Je možné, že se Německo za několik let k jádru opět vrátí? Vládní liberálové a opoziční CDU by rádi nechali současné reaktory v záloze.
Světový průmysl podle nich přechází na nové výrobní procesy, které podle prognóz výrazně zvýší spotřebu energie. Berlín se přesto rozhodl zůstat u ekologických a obnovitelných zdrojů a budoucnost vidí také ve vodíku.
