Zaměstnanci prohráli koronakrizi zdravotně i příjmově, tvrdí předseda odborového svazu Středula
Poslanci vládní koalice ve čtvrtek zablokovali konání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, na které chtěla opozice prosadit zrušení odvodů na sociální pojištění pro zaměstnavatele i živnostníky nebo pomoct lidem pracujícím na dohodu. „Je škoda, že se debaty nevedou na půdě sněmovny. Měla by to být věcná diskuse a občané by ji ocenili,“ myslí si předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Máme před krajskými volbami, tak jsou ta témata zatížena velkým množstvím předvolebního étosu. Ocenili bychom, aby bylo věcných diskusí více a nebyl to pouze souboj opozice s koalicí,“ doplňuje Středula ve vysílání Radiožurnálu.
Zaměstnanci v koronakrizi nedostali takřka nic a zatím se ani nepočítá s tím, že by něco dostali v budoucnu, tvrdí Josef Středula
„Pomoc ekonomickým subjektům, firmám, živnostníkům a podobně je dobrá. Jenže došlo k tomu, že zaměstnancům nebylo dáno vůbec nic. Jen ošetřovné po dobu, co byly zavřené školy,“ popisuje předseda sdružení odborových svazů.
Mohlo by se zdát, že pomoc podnikatelům – takzvaný kurzarbeit – je zároveň i pomocí pro zaměstnance, protože budou zachovány jejich pracovní pozice. Podle Středuly je ale otázka, jestli takový dopad opravdu má.
Na kurzarbeit se Antivirus změní nejpozději v říjnu, řekl Havlíček. Chce motivovat lidi chodící do práce
Číst článek
„Pomáhá i zaměstnancům, ale jestliže jsou posláni do karantény, tak mají o 40 procent mzdy méně. Když je překážka na straně zaměstnavatele, nedostanou ani o korunu víc, přestože je to hrazeno z jejich daní a to považuji za nespravedlnost,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Jak pomoct zaměstnancům?
„Byli bychom rádi, kdyby se prodloužil Antivirus A a B do konce letošního roku a na to plynně navázala česká verze kurzarbeitu, ale kolem toho bude velká diskuse.“
Problém je podle něj ale v tom, že návrh by musel projít ve stavu legislativní nouze, protože v normálních termínech by se do 1. ledna nestihl projednat.
Ve středu se vláda na podmínkách návrhu nedohodla. Spor se vede o to, jak velký by měl být doplatek chybějící mzdy při zkrácené pracovní době. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje doplácet 70 procent, ale ministryně financí Alena Schillerová (hnutí ANO) mluví o 50 procentech.
„Nechceme, aby to bylo z čisté mzdy, protože v tu chvíli je zřejmé, že dochází ke krácení. Umíme si představit, že by to bylo 80 procent hrubé mzdy. V tom případě se dá mluvit o standardním výdělku,“ popisuje Středula.
