Dvaaosmdesátiletý japonský režisér Hajao Mijazaki, autor Princezny Mononoke, Cesty do fantazie nebo Mého souseda Totora, přichází se svým (možná opravdu posledním?) animovaným filmem. V Chlapci a volavce najdeme dospívání, kámen, který „o nás ví a zlobí se“, dům, kde se dějí divné věci, a transformační příběhy z kultur celého světa.

Premiéry Pavla Sladkého Helsinki 19:09 23. listopadu 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Chlapec a volavka je příběhem o dospívání, které se odehrává za druhé světové války, s vědomím nespravedlnosti, krutosti a dvojsečnosti mnoha probíhajících událostí.

Hlavním hrdinou je chlapec Mahito, který při požáru způsobeném válečným bombardováním přišel o matku. S otcem, zaneprázdněným ředitelem důležité továrny, se přestěhuje na venkov. V novém domě, kde se podle služebných „dějí divné věci“, se seznamuje se svou budoucí nevlastní matkou a mluvící volavkou, která ho nenechává v klidu.

Nedá se odehnat a pro Mahita se stane paradoxní vstupenkou do světa „za zrcadlem“, respektive „za stvořením“. A ten je také komplikovaný.

Ohrožení se stává obohacením

Film je vybavený Mijazakiho typickou dvoudimenzionální animací, klade důraz na spektakulární scény, barvy a proměny, což je ostatně jedna z nejsilnějších devíz animovaného média vůbec. „Přijde první velká vlna, za ní bude klid,“ říká se ve filmu v jednom okamžiku, při kterém mladý hrdina překonává nebezpečné nástrahy.

Právě náročná rozhodnutí a první kroky do neznáma jsou nejdůležitějším elementem nového filmu. Ohrožení se stává obohacením. Nic není takové, jaké se to při běžném pohledu zdá. A vše je proměnlivé.

Aki Kaurismäki na cestě za nadějí. Film Karaoke Blues je lakonická, ale dojemná romance

Číst článek

Vlastní formativní zážitek z něčeho podobného patrně samotnému Mijazakimu kdysi natrvalo utkvěl a zpracovává ho ve svých filmech. V novince snad ještě víc než v jiných dílech, jakkoli se Chlapec zakládá také na knize Jak žiješ? od Jošina Genzabura.

To, co se zdá krásné, barevné a milé, jako například hejna papoušků, může být v jiné, transformované podobě a ve fantazijním světě zdrojem nebezpečí. A naopak zdánliví nepřátelé, nevábní tvorové nebo hrozivé elementy se stávají výzvou, která se promění v zásadní zážitek.

Přísné světy se můžou změnit v laskavé. Proměna rodičů v prasata, jakou si pamatujeme z Mijazakiho Cesty do fantazie, není jednoduše tragédií, ale příležitostí podívat se na svět jinak – s pomocí říčního boha, beztvářníka a řady dalších bytostí. Stačí vstoupit.

Pohádky, mýty a spiritualita

Mahito v novém filmu putuje hledat svou matku do světa, ve kterém bytůstky wara wara „odlétají do světa lidí narodit se“. Dostane příležitost stát se stvořitelem světa, což je zároveň výzvou pro jeho svědomí.

Potkává se s Kirko, obdobou bájné antické Kirké z Odyssey, i se statečnou Himi, která je v určitý moment stylizovaná jako Šípková Růženka. Mijazaki čerpá z mýtů a (evropských) pohádek stejně jako ze své fantazie nebo spirituality, založené na polyteistickém propojení všeho živého v našem světě.

Pouze okrajovou roli zde hrají – například oproti Mamoru Hosodovi nebo kyberpunkovým tvůrcům anime – v jeho filmech (moderní) technologie. U Mijazakiho nejsou hnací silou vývoje postav ani světů, ve kterých žijí. Platí to pro jeden z jeho nejslavnějších filmů Princezna Mononoke stejně jako pro novinku Chlapec a volavka.

Rovnováha je křehká

Nový film vrší motivy a Mahitovy zážitky jeden za druhým. Při prvním zhlédnutí snadno nabudeme pocitu, že po vypravěčské stránce je toho v něm příliš.

Mijazaki se tak možná mírně zpronevěřil rovnovážnému ideálu bytí, na kterém novinku explicitně staví. Ve filmu mimochodem nejde o jakousi přirozenou dynamickou rovnováhu, ale o balanc vznikající trvalou „koperníkovskou“ péčí, bez které světy zanikají. Nebudeme-li se o náš svět starat, může také zaniknout?

Některé Mijazakiho filmy zároveň s animovaným dobrodružstvím nabízely vřelé objetí, a to jak ve venkovském, tak i v městském prostředí. Platí to například u Mého souseda Totora, Doručovací služby čarodějky Kiki nebo Ponja z útesu nad mořem.

Chlapec a volavka není film pro (malé) děti. Dává důraz na temnou stránku dospívání, strachy a nejistoty, na meta roviny vyprávění na a přechody mezi světem lidí a světy wara wara anebo jejich stvořitele.

Mijazaki už několikrát oznámil konec kariéry a několikrát se vrátil. Pokud Chlapec a volavka skutečně bude jeho posledním celovečerním dílem, nepůjde o vrcholný film, ale o důstojné, vizuálními nápady a typickým idealismem napěchované rozloučení s bohatou kariérou.

Zatímco řadu starších filmů můžete vidět online (tady nebo tady), novinku je nejlépe vidět v kině na velkém plátně.

Snímek Chlapec a volavka hrají česká kina od 23. listopadu 2023, a to v původním japonském znění s českými titulky i s českým dabingem.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít