Když jsou někde filmaři, kolemjdoucí se obvykle zastavují a ptají se, co točí. Nejinak tomu je případě dotáčky k filmu Lidice. Před autokarem s nápisem maskérna a pick-upem s popisem catering zvědavě postávají i dvě asi osmdesátileté dámy, které bydlí nedaleko.

„Já bydlím naproti tomuto domu a paní bydlí zas v tomto domě,“ ukazuje jedna z nich. „Viděly jsme, jak se tu v létě točil film Lidice. A teď asi potřebují něco dotočit, protože tu chodí herci v uniformách.“

Filmování je zajímá, ale na události v Lidicích příliš vzpomínat nechtějí. Různorodé pocity mám, když vstoupím do rozlehlého vybydleného objektu na Loretánské ulici a ocitnu se v hloučku desítek mužů v nacistických uniformách.

Uklidní mě až trochu nervózní křik asistenta režie. Volá na mě, ať okamžitě zmizím ze záběru. Na place jsou historická auta, motorka s přívěsem a také desítka statistů v uniformách a kožených kabátech. Natáčí se a kolem mě procházejí muži v mohutných zelených kabátech a černých lakovaných holínkách. Zjevně jim překážím. Na pomoc mi proto přichází architekt filmu Jan Vlček. Odvede mě stranou a popíše, že právě vzniká scéna na zabrané kladenské četnické stanici, která se později stala úřadovnou gestapa.

„Právě se na scéně objevil pěchotní vůz ozbrojený kulometným dvojčetem. Byl rekonstruován podle fotek. Máme na to odborníka, který přesně ví, která auta máme používat a která naopak nesmíme. A člověk se samozřejmě snadno splete,“ vysvětluje Jan Vlček.

Stojíme právě u zdi, na níž visí cedule četnické stanice se znakem českého státu. A nedaleko stojí další vůz. „To je poměrně neznámá značka, jmenuje se Adler. Jde o důstojnický vůz z počátku 40. let,“ nastiňuje Jan Vlček.

Film Lidice podle scénáře Zdeňka Mahlera je z 95 % hotový a už teď může architekt Jan Vlček zhodnotit, že nejsložitější bylo najít místo pro natáčení scény vypalování Lidic. „Měli jsme spoustu fotografií Lidic a materiálů od historiků. Měli jsme štěstí, že se nám podařilo najít vesnici, která měla siluetu téměř totožnou s Lidicemi. Na jednom obřím dvoře jsme si postavili Lidice, které jsme spálili,“ potvrzuje. „Vesnička se jmenuje Chcebuz a byla pro nás opravdu ideální vizuální lokací.“

Film má premiéru 10. června, přesně 69 let poté, co Lidice lehly popelem.

Zvětšit mapu: vesnička Chcebuz

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít