Rusko údajně stahuje vojáky z přístavu Kerč, zbytek Krymu ale stále kontrolují
Rusko údajně stahuje své vojáky z přístavu trajektů v Kerči na Krymu. Vojenské základny v jiných částech poloostrova ale stále blokují. Ruský prezident Vladimir Putin zásah armády neodmítl, pokud ho k tomu Rusové na Krymu vyzvou.
„Etničtí Rusové se v centru Simferopolu scházejí u sochy Lenina. Podporují rozmístění ruských vojsk na Krymu, nepřipouští žádnou diskusi o nové ukrajinské vládě,“ popisuje situaci v hlavním městě krymského poloostrova zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.
Přímo z Ukrajiny telefonoval zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš. Situaci glosoval také komentátor Libor Dvořák
„Pokleknu před Putinem za to, že díky němu dnes žijeme na Krymu svobodně,“ řekla mu na simferopolském náměstí postarší žena.
Dav v centru správního střediska Krymu také přivítal jednoho z členů speciálních policejních jednotek Berkut, které zasahovaly proti demonstrantům v Kyjevě.
Před ukrajinskými základnami na poloostrově mezitím zůstává zachován status quo, ruští vojáci je obklíčili a přístupové komunikace střeží i proruské hlídky dobrovolníků.
„Za vraty kasáren jsou ukrajinské jednotky tvořené Ukrajinci, Rusy, Tatary a je na nich, zda podpoří samozvance v Kyjevě, nebo se přidají k nám,“ říká jeden ze strážců.
Putin: Rusko nepoužije svou vojenskou sílu na Ukrajině, pokud nebude muset
Číst článek
S nasazením ruských vojsk nesouhlasí krymští Tataři a Ukrajinci žijící na Krymu. Své protesty nejspíš z obavy ze střetu s rusky mluvící většinou zrušili.
„Není vyloučené, že v referendu 30. března, pokud se uskuteční, si většina Krymčanů odhlasuje, že chce být součástí ruské federace,“ řekl k situaci na Krymu komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.
Složení obyvatelstva Krymu
Na Krymu žije přibližně 2 000 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % ruské národnosti, 24 % ukrajinské a 13 % krymskotatarské, převážně užívaným jazykem je ruština. V souvislosti s návratem Krymských Tatarů do svých domovů na Krymu není zatím vyřešena otázka jejich národnostní integrace.
Podle nejnovějších informací by o připojení ke krymské autonomii mohla stát i Oděsa, která je největším obchodním přístavem na Ukrajině.
Obyvatelům Oděsy se totiž nelíbí, že nově ustavená vláda z Kyjeva dosazuje na důležité posty svoje zástupce. Vyměněný byl také primátor Oděsy.
Z východu země zaznívají hlasy volající po federalizaci Ukrajiny. „Možná by to bylo docela elegantní řešení, jímž by se podařilo stát udržet pohromadě,“ myslí si Dvořák.
Ukrajina je druhou největší zemí v Evropě, žije v ní téměř 50 milionů obyvatel, podle Dvořáka by proto federální zřízení nejspíš bylo výhodné.
