Výstava v pražském Klementinu představí fenomén samizdatové literatury

Ode dneška je v pražské Národní knihovně k vidění výstava nazvaná Samizdat. Připomíná doby tuhé normalizace, kdy mimo oficiální kulturní linku totalitního režimu zasahovaly tehdejší společenský život spodní vody undergroundového snažení. Zachycuje hlavně knižní a časopiseckou tvorbu ze sedmdesátých a osmdesátých let.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Národní knihovna v Praze, Klementinum.

Národní knihovna v Praze, Klementinum. | Foto: Filip Jandourek

Vydávat samizdatový časopis v normalizační době v komunistickém Československu obnášelo podle bývalého disidenta a spoluvydavatele samizdatového časopisu VOKNO Miroslava Vodrážky každodenní perzekuce, domovní prohlídky a odposlouchávání.

„Člověk se musel rozhodnout, že přijme i několikaleté vězení. Spolupracovníci VOKNa si za svoji kulturní činnost odseděli mnoho let.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Bývalý disident a spoluvydavatel samizdatového časopisu VOKNO, Miroslav Vodrážka v pořadu Stalo se dnes

Časopis začal vycházet v roce 1978, v době největší hysterie normalizačního režimu. Začínal jako fanzin, nebo kmen.

„Bylo to pro přátele v undergroundu, především kolem skupiny Plastic People a dalších. Časopis se stále rozšiřoval a nabíral formu, která byla otevřeně proti establishmentu a komunistickému režimu,“ popsal Vodrážka.

Do VOKNa přispívali například známí básníci Egon Bondy a Ivan Martin Jirous, celý časopis táhl hlavně Jiří Stárek přezdívaný Čuňas.

Igor Maňour, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme