Po Krkonoších běhají jeleni a laně s telemetrickými obojky. Kvůli informacím
Krkonošští jeleni a laně teď nosí dočasnou ozdobu - telemetrické obojky. Nasazují jim je ochránci přírody, aby získali co nejvíce údajů o jejich životě.
„Jelen je divoké zvíře a je naprosto nemyslitelné ho někde násilím odchytit a dát mu obojek. Takže se nastřelí speciální puškou se střelou, ve které je uspávací látka.“
„Jelen se uspí, píchne se mu antidotum, takže se zase probudí, aby byl ve spánku co nekratší dobu, a pak se nechá probrat a vypustí se ven,“ vysvětluje Michal Skalka ze Správy Krkonošského národního parku, který se specializuje na jelení zvěř.
Obojky, které vysílají přes satelit do počítačů ochránců přírody každou hodinu informace o pohybu zvířat, dostává celkem 35 jelenů a laní na české straně Krkonoš a 15 na straně polské.
O telemetrické obojky pro jeleny a laně v Krkonoších se zajímala Ivana Bernáthová
„Vybírají se podle toho, jakou roli má ten konkrétní kus ve skupině. Vede ji vždycky laň, takže se vybírají i ty vůdčí laně, které určují směr skupiny,“ dodává Skalka.
Obojky budou jeleni a laně nosit dva roky. Radek Drahný z KRNAPu věří, že se ochránci přírody konečně dozvědí, jak je to se škodami, které jelení zvěř na české a polské straně Krkonoš způsobuje.
„Protože existuje rozdílný způsob, jak pracovat s jelení zvěří na českém a polském území. My máme obůrky, kde jeleni přezimují, přikrmujeme je a tím nepáchají škody na lese, neokusují kůru stromů, nejedí na jaře pučící listy, takže je les díky tomu zdravější,“ říká Drahný.
Poláci podle něj obůrky - možná kvůli tomu, že jsou tam hory trochu jiné - nemají. „A pro nás je právě podstatné vědět, kde se ta zvěř pohybuje. Jestli se pohybuje pouze po českém území, nebo jestli migruje a polští jeleni přicházejí k nám i třeba v zimě a my je přikrmujeme na naše náklady, anebo naopak čeští jeleni chodí do Polska,“ popisuje.
Cílem celého průzkumu je tedy - pokud to bude možné - sjednotit postupy péče o jelení zvěř. „Hory jsou prostě jedny, historicky protnuty státní hranicí, a nemůžeme si hrát na to, že tam jsou Poláci a tady jsme Češi, prostě je nutné obhospodařovat ty hory prakticky stejně,“ podotýká Drahný.
Michal Skalka se už těší na to, jaké zajímavosti o životě jelenů lesních telemetrické obojky na jeho počítač během následujících let pošlou. Jak připomíná, až sledování jelenů skončí, nebudou se muset znovu uspávat. Obojky jsou totiž vybavené systémem drop off. „Na dálku lze obojek rozepnout a pak ho podle vysílačky najít,“ uzavírá.
