NKÚ: Takzvaná e-tržiště ušetřila státu jen asi čtvrtinu předpokládané částky

Elektronické zadávání zakázek skrze takzvaná e-tržiště ušetřilo státu za první rok provozu jen 320 milionů korun, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ministerstvo pro místní rozvoj přitom počítalo s úsporou ve výši 1,2 miliardy korun ročně.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad, NKÚ (ilustrační foto)

Nejvyšší kontrolní úřad, NKÚ (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Při kontrole se NKÚ zaměřil na pět e-tržišť, na kterých musí ministerstva, další ústřední orgány státní správy a jim podřízené organizace nakupovat vybrané komodity. Kontroloři porovnali předpokládané hodnoty zakázek a jejich konečné smluvní ceny a spočítali, že za první rok provozu e-tržišť se ušetřilo jen 320 milionů korun,“ potvrdila mluvčí úřadu Olga Málková.

Ministerstvo ve studii proveditelnosti odhadlo, že díky e-tržištím se ročně ušetří 1,2 miliardy korun. Po startu projektu ale podle NKÚ nesbíralo data, na jejichž základě by mohlo zjistit, zda k předpokládaným úsporám skutečně došlo.

E-tržiště je webová aplikace umožňující elektronické zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Má celý proces zjednodušit, standardizovat a zprůhlednit. Ministerstvo vybralo celkem pět provozovatelů elektronických tržišť – Českou poštu, Český trh, Sdružení eTenders, Syntaxit a Vortal. Vzniklé konkurenční prostředí má provozovatele motivovat, všechna e-tržiště ale musí splňovat stejné základní podmínky.
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

Podle zjištění kontrolorů navíc ministerstvo pro místní rozvoj nepřichystalo systém kontrol a sankcí pro případ, že by instituce neplnily povinnost přes e-tržiště nakupovat.

Ministerstvo pro místní rozvoj zaplatilo za vybudování e-tržišť 37 milionů korun. První rok provozu vyšel na 22,4 milionu korun. Za tuto dobu bylo na pěti e-tržištích evidováno přes 44 tisíc zakázek. Téměř 32 tisíc z nich – v celkové hodnotě 2,25 miliardy – skončilo uzavřením smlouvy s dodavatelem.

„Faktem ale je, že 38 procent zakázek oznámených na e-tržištích bylo zadáno bez soutěže, což má negativní vliv na efektivnost e-tržišť a dopad na plánované úspory,“ upozornila Málková.

Kontroloři zjistili, že zdaleka nejvyužívanějším e-tržištěm byl Tendermarket, kde se úspěšně vysoutěžilo více než 27 tisíc zakázek. Nejaktivněji elektronické zadávání zakázek využívalo ministerstvo obrany. Na e-tržištích zadalo přes 11 tisíc zakázek za 706,6 milionu korun. Více než 40 procent z nich ovšem podle NKÚ zadalo bez soutěže.

"Uživatelsky nepřívětivé prostředí"

Dodavatelů registrovaných na e-tržištích se Nejvyšší kontrolní úřad ptal na přínosy a slabá místa nového systému. Ti, co odpověděli, si většinou stěžovali na větší časovou náročnost zadávaní zakázek, složité a zdlouhavé vyhledávání, nepřehlednost a uživatelsky nepřívětivé prostředí.

„E-tržiště jsou klíčovým nástrojem k dosažení transparentnějších veřejných soutěží a mají prokazatelný vliv na snižování výsledné ceny zakázek. Vzhledem k výše popsaným nedostatkům e-tržišť ale stále existuje prostor k výraznému zlepšení jejich fungování, například častější využívání otevřených výzev, jejichž prostřednictvím zadavatel dosahuje vyšších úspor,“ uzavírá Málková.

Eliška Malínská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme