Islamistická skupina Boko Haram vyhlásila v Nigérii chalífát
Vůdce ozbrojenců z hnutí Boko Haram vyhlásil chalífát na území města Gwoza, které leží na severovýchodě Nigérie. Abubakar Shekau tak zřejmě jednal po vzoru radikální organizace Islámský stát, která chalífát vyhlásila na dobytých územích na severu Iráku a na severu Sýrie. Nigerijská armáda však označila Shekauovo prohlášení za nesmysl.
Město Gwoza ležící ve státě Borno nedaleko hranice s Kamerunem islamisté obsadili už začátkem srpna. Armáda se město snažila neúspěšně osvobodit i za pomoci leteckých útoků.
Chalífát je státní zřízení, v jehož čele stojí chalífa, který symbolizuje spojení politické a náboženské moci. V historii jich bylo několik, ten poslední a největší byl zrušen v roce 1924 po rozpadu Osmanské říše.
O islámském chalífátu v Nigérii mluvil Ondřej Beránek, ředitel Orientálního ústavu Akademie Věd ČR
Současné vyhlášení už druhého chalífátu souvisí s nárůstem počtu islamistických hnutí.
„Když se podíváme na oblast Sýrie a Iráku a na případ tamního Islámského státu, který vyhlásil islámský chalífát, zjistíme, že je to poměrně účinná propagandistická věc, jak na sebe připoutat mezinárodní pozornost, jak ze sebe udělat hlavního nepřítele Západu,“ vysvětluje ředitel Orientálního ústavu Akademie věd České republiky Ondřej Beránek.
Podle něj v následujícím období vzniknou další islámské chalífáty či islamistické organizace. Zatím ani není jasné, kdo má stát v čele nově vzniklého chalífátu. Abubakar Shekau se sám chalífou neprohlásil ani neuznal vůdce Islámského státu Abu Bakra Bagdádího.
Chalífáty nemají podporu velké části muslimů. „Pro valnou většinu muslimů jsou to naprosto irelevantní zprávy. Oni takto postavený muslimský chalífát, jaký vyhlásil například Boko Haram nebo Islámský stát, uznávat nebudou,“ uzavírá Beránek.