Z firem jsou masivní trasovací centra. Výsledky testování odráží situaci v populaci, říká Rafaj
Deset dní měly velké firmy na otestování svých pracovníků na koronavirus. Pro řadu z nich nešlo o novinku, testovaly na vlastní náklady ještě předtím, než jim to vláda nařídila. Jiné společnosti s tím ale nepočítaly, a pak měly problém na poslední chvíli testy sehnat. Co by se dalo udělat, aby potom kvůli tomu nebyla přeplněná veřejná odběrová místa, komentoval ve vysílání Radiožurnálu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Kolik pozitivních případů nákazy koronavirem zatím firmy odhalily? A kolik testů celkem provedly? Máte už nějaké první výsledky?
Právě se dokončuje bleskový průzkum. Výsledky bychom měli mít dnes (v pátek – pozn. red.) večer a v průběhu víkendu u obou skupin zaměstnavatelů, jak nad 250, tak 50 zaměstnanců, a oznamovat je budeme v pondělí na tiskové konferenci.
Dílčí výstupy ukazují, co jsme čekali: že to firmy zvládnou, že se s tím nějakým způsobem poperou. A taky to, co jsme diskutovali ve středu na půdě ministerstva zdravotnictví, že se dá očekávat, že ve firmách bude obvyklý záchyt, jako když stát testuje plošně. To znamená, nejde na lidi, kteří mají příznaky. A tam se dosahuje výsledků kolem jednoho, jednoho a půl procenta.
Poslechněte si celý rozhovor s viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem
To samé vidíme i ve firmách, že záchyty jsou někde kolem jednoho procenta.
Pokud jsou čísla tak nízká, o čem to podle vás svědčí? Dává vůbec z vašeho pohledu testování ve firmách smysl?
Samozřejmě že to dává smysl, protože to přesně odráží, co se děje v populaci. Říká to, že ve firmách to není horší než celkově v populaci. Zároveň to dává velký smysl, protože toho případně pozitivního kolegu – často jsou to bezpříznakoví kolegové, které testy odchytí – izolujete od ostatních, kteří se jinak v práci musí potkávat. Situaci tím velmi napomáháte. Firmy tím vytvořily masivní trasovací centra po České republice.
Jak se dá vůbec kontrolovat, že podniky povinnost testovat plní? Kontroluje se to nějak?
Nevím, jestli zatím probíhají nějaké externí kontroly, ale u velkých podniků jsou tak nastavené principy a pravidla hry, že si nedovedu představit, že si tohle někdo nedovolí dodržet, protože firmy jsou často kontrolované na burzách nebo vykazují vůči svým akcionářům ještě jiné úrovně garancí. Dodržet takovou povinnost je v podstatě základní podmínka podnikání.
‚Trochu archaický systém‘
Pracovníky s pozitivním výsledkem testu musí zaměstnavatel hlásit nebo se praktickému lékaři může hlásit přímo pozitivní zaměstnanec. Na kolik je tohle podle vás funkční systém? Co když to někdo zkrátka neudělá?
Řekl bych, že jsou zhruba dvě věci, které stále diskutujeme, a myslíme si, že by se celý systém dal zrychlit, zpružnit a mohlo by se odlehčit testovacím místům. Jedna z nich je právě to, aby tu existoval nějaký veřejný elektronický systém, do kterého by firmy okamžitě zapisovaly pozitivně testovaného zaměstnance.
Pak by to pro celý veřejný zdravotní systém byla dostupná informace se všemi relevantními daty. Takhle se spoléhá na to, a je to i trochu archaické, že informaci zprostředkuje zaměstnavatel nebo zaměstnanec.
Jak postupují firmy v případě, že pracovník testování odmítne? Kolik takových případů asi řádově bylo?
Ve firmách se to krásně rozjelo. Velké poděkování ministerstvu průmyslu, které ještě deset dnů před samotným spuštěním testování bylo v intenzivním kontaktu se všemi distributory a dodavateli. Většina firem včas nakoupila, a fungovalo to. Díky tomu jsme dokázali vytvořit pozitivní atmosféru ve firmách. Až velmi ojediněle slyšíme případy, že by se nějaký zaměstnanec nechtěl nechat testovat. Je to zejména z důvodu, že třeba v minulosti absolvoval nějaký test, který pro něj nebyl úplně citlivý.
Rychlejší než PCR a přesnější než antigenní. Brněnští vědci vyvinuli LAMP test a jednají s výrobci
Číst článek
V usnesení vlády, které bylo vydáno, byla jasná instrukce, že v případě, že zaměstnanec testování odmítne, tak je to považováno za překážku na straně zaměstnance, tím pádem mu nepřináleží mzda. Byli jsme tam odkázáni na příslušné judikáty v obdobných případech. Domnívám se, že pozice zaměstnavatele je silná.
Kvůli firemnímu testování se zaplnily kapacity veřejných odběrových míst. Co se dá v dalších týdnech udělat jinak, aby se to neopakovalo?
Myslím si, že musí začít zejména daleko plošnější testování přímo ve firmách, protože některé, jak testy byly teprve na cestě nebo ještě nebyl dotažený vnitřní systém testování, tak si zjednodušily život i kvůli administrativě a nákladům a poslaly zaměstnance do veřejných testovacích míst. Což rozhodně není cílem.
Sice jsme říkali, že tohle je poslední situace, ale myslím si, že by firmy měly daleko více testovat. A to je i druhý bod, který zároveň projednáváme s ministerstvem zdravotnictví. Bohužel tam zatím nejsme schopni najít pochopení.
Máme zaměstnance, které někdy firma logicky pošle na testování na veřejná místa, protože zaměstnanec třeba do té konkrétní firmy dochází jenom ojediněle. Jeho výkon práce je vzdálený nebo jsou tam jiné překážky, že třeba zrovna nemohou být na testování ve středu a v pátek. Kdyby tady existovala určitá flexibilita, že třeba patnáct, dvacet procent zaměstnanců může být testováno doma a přinese zaměstnavateli jenom výsledek, tak by to velmi pomohlo.
Nemyslím si, že toho naši zaměstnanci chtějí primárně zneužívat. A ti, co chtějí, si vždycky cestu najdou.
