Zůstala jsem tady s dětmi. Pracuju, platím daně, ale nezískám zvláštní dlouhodobý pobyt, říká Ukrajinka
Podmínky pro ukrajinské uprchlíky v Česku by se mohly změnit. Uvažuje o tom ministerstvo vnitra. Připouští, že může upravit kritéria žádostí o zvláštní dlouhodobý pobyt. V prvním kole se o něj uchází přes 82 tisíc Ukrajinců, ale podmínky jsou tak tvrdé, že by je nesplnili ani někteří Češi.
Kromě toho, že žadatelé z Ukrajiny musejí žít v Česku více než dva roky, nesmí pobírat humanitární dávky a musejí prokázat roční příjem 440 tisíc korun hrubého.
‚Preferují být co nejblíže domovu.‘ Ruská invaze vyhnala z domovů 10 milionů Ukrajinců
Číst článek
Podle ministerstva vnitra je tato možnost určena osobám, které se v Česku dobře integrovaly, jsou ekonomicky soběstačné a plánují zde dlouhodobě žít.
„Já teď vydělávám kolem 45 tisíc, to dostávám na účet,“ říká učitelka Viktoria Burbelová, která utekla z Dnipra před třemi roky. Má dvě nezletilé děti, takže musí mít příjem nejen 440 tisíc korun na sebe, ale dalších 110 tisíc korun na každé dítě.
Přestože po útěku okamžitě získala práci na pražském gymnáziu Nad Štolou a má učitelský plat, je to málo a podmínky nesplňuje. „Od prvního měsíce pracuju, platím daně, nájem a všechno ostatní. Já rozumím, že to není politicky jednoduché, ale už bych chtěla pro sebe status změnit, abych urychlila možnost dostat trvalý pobyt.”
Téměř nereálné
Status uprchlíka má řadu nevýhod. Viktoria si tu například nemůže přihlásit auto, ani jí banky nevydají kreditní kartu. To všechno by ale přešla, kdyby měla nějakou vidinu budoucnosti.
„Děti tu chodí do školy, pochybuji, že už se vrátíme. Ani za manželem nejezdíme až do Dnipra, mám strach, že na děti spadne raketa. S tátou se potkávají na západě Ukrajiny. Po válce se k nám může připojit,“ říká.
Zvláštní dlouhodobý pobyt připravili úředníci ministerstva vnitra přes zimu a vláda ho schválila 19. března. Podmínky jsou ale podle ředitelky Konsorcia nevládních organizací Andrei Krchové tak přísné, že je splní jen bohatí Ukrajinci.
„Pro matky s dětmi je to téměř nereálné, ani kolegové z našich členských organizací na ty podmínky nedosáhnou. Je to absurdní, protože ani mnoho Čechů na ně nedosáhne,“ uvádí Krchová.
Češi by na hranice vrátili kontroly. Cizince na práci i uprchlíky před katastrofami by ale většina přijala
Číst článek
Podmínky pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu jsou podle ní přísné i kvůli tomu, že české úřady nemají dost úředníků, aby všechny žádosti Ukrajinců zpracovali.
„Jejich argument je, že nemají administrativní kapacitu na to, aby udělili zvláštní dlouhodobý pobyt rovnou všem, kdo by na něj dosáhli v nějakých normálních podmínkách,“ přidává Krchová.
Ministerstvo vnitra údaje žadatelů usilovně zpracovává a po vyhodnocení rozhodne, jak pokračovat dál.
„Samotný počet osob, který pobyt získá, tak bude k dispozici pravděpodobně až na konci tohoto roku v závislosti na dokončení návštěvy pracovišť a doložení všech náležitostí. Termín a parametry dalšího kola registrací se určí až po vyhodnocení prvního kola,“ říká mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.
Požádala i tak
Přestože Viktoria přísné podmínky nesplňuje, i tak o zvláštní dlouhodobý pobyt požádala. Bojí se, že se podmínky změní a chce aspoň být zaregistrovaná v systému.
„Chápu, že dočasná ochrana nemůže pokračovat třeba deset let. Můj právník mi řekl, nikdy nevíš, kdo přijde do vlády a co se změní. Byla by škoda, kdybych musela kvůli pár tisícům korun odejít ze země, kde pracuju a platím daně. Tak jsem to radši podala,“ vysvětluje.
I když Ukrajinci zvláštní dlouhodobý pobyt nezískají, mohou v Česku zůstat dál, na tom se nic nezmění. Budou tady ale stále v pozici uprchlíků s dočasnou ochranou a se všemi nevýhodami.
V současnosti podle ministerstva práce a sociálních věcí pracuje v Česku 155 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.
