Každý pátý pacient v Pardubickém kraji si volá záchranku zbytečně
Přibývá pacientů, kteří volají na linku 155, aniž by pomoc záchranářů skutečně potřebovali. Nejčastěji je trápí problémy, které by snadno vyřešil praktický lékař. Dispečerky záchranné služby Pardubického kraje tak musí dnes a denně řešit dilema, zda sanitku vyslat.
„Rozhodnout se musíme během chvilky a to právě na základě informací, které od pacientů získáme,“ svěřuje se Simona od pultu záchranářského dispečinku.
Nejčastěji zbytečně volají lidé, kteří se nemají na pohotovost jak dostat, svůj zdravotní stav zanedbají nebo se jim nechce čekat v přeplněné čekárně praktického lékaře. Svoje problémy pak zveličují a dispečerky sanitu vyslat jednoduše musí.
„Těmto pacientům ale stejně výjezd záchranné služby není tolik platný, protože záchranná služba nerozváží léky, nepředepisuje recepty na antibiotika tak, jak to činí praktičtí lékaři,“ říká vedoucí dispečinku záchranné služby Pardubického kraje Helena Škuligová.
V minulém roce navíc záchranka řešila případ ženy ze Svitavska, která blokovala tísňovou linku stovkami hovorů ročně.
„Volala během některých směn i desítky volání na tísňovou linku, svým zbytečným voláním prakticky zaměstnala jednoho operátora. Situaci jsme předali k řešení a žena dostala pokutu za opětovné zneužívání tísňové linky od telekomunikací,“ vzpomíná doktorka Škuligová.
Tento případ nebyl v Pardubickém kraji jediný. Podle ředitele východočeské pobočky Českého telekomunikačního úřadu Miroslava Strnada ale lidé nejčastěji zneužívají tísňovou linku policie.
Řada lidí volá záchranku i v případě, kdy by se mohli obrátit na praktického lékaře
Číst článek
„Za poslední dva roky jsme řešili deset případů zlomyslného volání, ale je třeba k tomu říct, že pokud někdo zneužije tísňové volání pouze jedenkrát, tak to ještě neřešíme. Musíme řešit věci, které jsou takzvaně opakované,“ vysvětluje.
Za opakované zneužívání tísňového volání může úřad udělit pokutu i 200 tisíc korun.