Vojáci v Brdech zřejmě zůstanou, část vojenského prostoru bude dál uzavřená
Vojáci zůstanou v Brdech i po roce 2015. Část tamního území proto zůstane dál uzavřená. Počítá s tím nový zákon o vojenských újezdech, který má na konci června schvalovat vláda. Zmenší se jen prostor, na kterém se armáda bude pohybovat.
Vojenský újezd Brdy zabírá v současnosti 26 tisíc hektarů. Po roce 2015 se armádní území podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška podstatně zmenší.
„Zůstane dělostřelecká posádka v Jincích. Aby měli dělostřelci kde cvičit střelby z ručních zbraní, tak necelých 600 hektarů ze stávajícího vojenského újezdu bude nadále využívat vojenská posádka v Jincích.“
Nový zákon podle něj také počítá s rozdělením Brd Plzeňskému a Středočeskému kraji.
„My se chceme vrátit ke stavu, který byl před rokem 1949, než újezd vznikl ve stávající podobě. Je to hranice rozvodí, to znamená, že třetina Plzeňskému a dvě třetiny Středočeskému kraji.“
Vedení Plzeňského kraje rozhodnutí potěšilo, stejně tak jako starosty tamních obcí. Opačný názor na to má ale vedení Středočeského kraje. Hejtman Josef Řihák z ČSSD je proti rozdělení území, a dokonce i proti rušení Vojenského újezdu.
„Já si myslím, že je škoda, že vláda není schopná se argumentačně vrátit na začátek a říct si: Má cenu toto rušit? Tenkrát říkali, že se to otevře celé, teď už zase dvě pětiny potřebujeme a možná by si s tím armáda ekonomicky uměla poradit.“
Problémem je voda
Představitele obou krajů, stejně jako starosty brdských obcí rozděluje ještě jedno téma a tím je voda. Například Obecnice na Příbramsku má ve vojenském prostoru pět studní, ze kterých čerpá vodu.
„Máme 1250 obyvatel a čerpáme zhruba 2,5 vteřinového litru,“ říká tamní nezávislý starosta Josef Karas. Do zákona chce dostat bezúplatný převod těchto míst na obec.
Trochu jiný problém řeší Spálené Pořící u Plzně. Voda tekoucí z Brd podle tamního nezávislého místostarosty Jindřicha Jindřicha několikrát zatopila domy a zahrady. Požaduje proto rozdělení vojenského území, aby obce mohly postavit protipovodňové hráze.
„Otázka je poměrně široká a souvisí jednak s hospodařením v lesích, s nějakými možnými protipovodňovými opatřeními, vytvářením poldrů, usměrňování vodních toků. Určitě obce by měly možnost tyto problémy daleko snáze řešit.“
Politici v současné době řeší ještě jednu důležitou otázku, jak ochránit tamní nezničenou přírodu. Nejčastěji mluví o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti. Dojít by k tomu podle ministerstva životního prostředí mohlo už letos.
