Fotbalisty Plzně vyzvou v Estonsku i Růžoví panteři

"Ve jménu ocasu!" zakřičí jedno ze svých hesel fanoušci Nõmme Kalju a poženou svůj tým za překvapením na účet fotbalistů Plzně. Říkají si totiž Růžoví panteři a podle toho se také oblékají, jejich zářivé barvy rozhodně nelze přehlédnout. Je jich sice jen šedesát, ale v malém Estonsku jde o největší organizovanou skupinu fanoušků.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Estonský národní stadion v Tallinnu, tudy vede cesta fotbalistů Plzně do Ligy mistrů | Foto: Jan Kaliba

Také sami vytvořili fotbalový tým a scházejí se k tréninkům a zápasům. A mají mezi sebou dokonce i jednoho Čecha. "Tady pro ně jsem Tómas. A když řeknu Tómas Urban, tak nikdo ani netuší, že jsem z Česka. I když pokud mě poslouchají delší dobu, tak mě ten přízvuk přece jen prozradí."

Zkrátka krkolomnou estonštinu se ani po jedenácti letech a ve smíšeném manželství nenaučíte tak, aby nikdo nepoznal, že nejde o váš mateřský jazyk. Ale tady na plácku s umělou trávou na předměstí Tallinnu je Tomášovou mluvou hlavně jeho brankářské umění.

Přehrát

00:00 / 00:00

Estonské Kalju podporují Růžoví panteři

"Občas i něco chytím," říká Čech v brankářském úboru a rukavicích. Vypadá to jako zbytečná skromnost, Tomáš při tomhle amatérském fotbálku kraluje a přivádí protihráče k zoufalství. Celkově ale mají všichni přítomní spíš radost z pohybu než z fotbalové krásy. Fandění jde Růžovým panterům rozhodně líp než hra.

"Minulý rok jsme vyhráli soutěž fanoušků ve zpěvu. Koná se pravidelně, v publiku jsou příznivci různých týmů, soutěží deset skupin a pět rozhodčích uděluje body. A my jsme získali plný počet," chlubí se úspěchem Urmas Pardane, který Růžovým panterům velí.

Úsměvné je, že tuhle přezdívku vymyslel fanoušek konkurenční Flory Tallinn, když hráči Kalju začali nosit černé dresy se zářivě růžovými čísly. Od té doby je tahle výrazná barva s klubem nerozlučně spjatá.

Fotbalisté Plzně bojovali v Tallinnu i s nástrahami severské bílé noci

Číst článek

"Když jsme senzačně vyřadili Helsinky, tady Fredo si obarvil své černé vlasy na blond. A pokud přejdeme přes Plzeň, přebarví je narůžovo," slibuje trenér Kalju Igor Prins a směje se na svého brazilského asistenta. Nálada v táboře outsidera je uvolněná, vždyť už postup do třetího předkola Ligy mistrů je pro mistra Estonska historickým úspěchem.

Finové je prosili, aby přestali zpívat

"Bylo to nepopsatelně krásné a opojné. Když jsme vyřadili HJK Helsinky, vyšli jsme ze stadionu a zpívali a jásali tak usilovně, až nás finští fanoušci prosili, abychom přestali, jak jim to rvalo srdce. A teď je to podobné. My nemusíme vyhrát, zato vaše mužstvo ano, to Plzeň bude pod tlakem," těší se fanoušek Urmas na další zážitek a věří, že jeho týmu pomůže i netradiční tréninková metoda.

Aby tým plný cizinců držel pohromadě, vzali ho trenéři začátkem sezóny na tři dny do lesa. "My Estonci jsme lesní lidé, jsme lovci, sběrači a rybáři. My a Finové máme z celého světa nejvyšší procento lidí, co se tímhle živí. Před pár stoletími jsme objímali stromy a ještě dnes, když chceme nabrat sílu, tak jdeme do lesa. A to si pište, že to pomáhá," říká Urmas připravený pomoci fotbalistům Kalju svými hlasivkami.

A věrný estonskému týmu zůstane proti českému mistrovi i český Růžový panter Tomáš Urban. "Já jsem z Brna, čili Viktorce teď fandit nebudu. Přece jenom, když chodím s ostatními kluky do sektoru fandit, tak není pochybnosti, na které straně budu stát."

Jan Kaliba, Marek Augustin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme