Opovrhoval lidmi se školami a byl samouk. Hitlerův „komplex génia“ nově odhalují dopisy jeho otce
Nové světlo na výchovu Adolfa Hitlera vrhají dopisy jeho otce, které se nedávno našly na půdě jednoho domu v Rakousku. Když se o nich doslechl tamní historik Roman Sandgruber, byl zpočátku skeptický, protože pamatuje už hodně padělků a takzvaných očitých svědectví. Když je však spatřil, došlo mu, že jde o senzaci – známky, razítka i podpis, všechno bylo pravé, píše agentura AFP.
Před tímto nálezem nebylo o Hitlerově otci skoro nic známo a nikdy ani nevyšel žádný jeho životopis. Sandgruber na základě těchto dopisů a dalších zdrojů napsal knihu – jmenuje se Hitlerův otec: Jak se ze syna stal diktátor. V ní autor přináší nové poznatky o prostředí, v němž Adolf Hitler vyrůstal.
Hitlerův otec Alois napsal zmíněné dopisy úředníkovi správy silnic jménem Josef Radlegger, který mu v roce 1895 prodal statek ve vesnici Hafeld. Malému Adolfovi bylo tehdy šest let. Jak Sandgruber vysvětluje, „v dopisech nešlo jen o tento obchod, ale odrážejí i velmi důvěrnou atmosféru mezi oběma muži a obsahují i řadu klevet“.
Opovrhoval lidmi se školami a byl samouk. Hitlerův „komplex génia“ nově odhalují dopisy jeho otce
O Aloisovi je známo, že byl „tyranskou hlavou rodiny“, ale dopisy naznačují, že rodinný život měl i příjemné stránky. Adolfova matka Klara byla pro Aloise mnohem víc než jen „mlčenlivou manželkou“, jak píše syn Adolf ve své knize Mein Kampf.
Klara patřila k několika málo lidem, o nichž Alois mluvil kladně, a Sandgruber je přesvědčen, že to byla „naprosto emancipovaná žena, jak bychom řekli dnes“. Podle něj určitě mluvila do vedení domácnosti, zejména když šlo o peníze.
„Moje žena... má pro finanční otázky nezbytné nadšení i pochopení,“ píše Alois v jednom dopise. Listy rovněž ukazují, jak sílilo Aloisovo postavení v rakouské společnosti a plnil se mu sen, že se stane velkostatkářem s vlastní farmou.
Pozoruhodné dokumenty by nikdy znovu nespatřily světlo světa, kdyby se důchodkyně Anneliese Smigielská před několika lety nerozhodla uklidit na půdě. Vždycky věděla, že její prapradědeček Radlegger prodal Aloisi Hitlerovi nemovitost, a tak ji nepřekvapilo, když dopisy objevila pečlivě uložené v krabicích spolu s pěti sty dalšími.
Nejprve se snažila podrážděné vzkazy přečíst a získala dojem, že Aloise „rozčilovalo snad úplně všechno“. Pak ale narazila na novogotické kurzivní písmo kurent, které nedokázala rozluštit, a tak se obrátila na odborníka. Znala Sandgrubberovu knihu o dějinách Horního Rakouska a v roce 2017 ho kontaktovala.
Silný vliv samouctví
I když je sice známo, že Alois Hitler pronášel antisemitské výroky, když se v pozdější části života pletl do politiky, Sandgruber nechce dělat unáhlené závěry o přímé souvislosti mezi názory otce a syna. Podle něj měly na Adolfa přímý vliv rasistické a antisemitské myšlenkové proudy v Rakousku v době jeho dětství.
Rakouský historik však soudí, že jeden rys nepochybně otce se synem spojoval, a to „velmi silný vliv samouctví“. Sandgruber vysvětluje, že „otec i syn opovrhovali všemi, kdo chodili do řádných škol, jako pedagogové, notáři, soudci a později i důstojníci“. Podle něj si oba mysleli, že jsou géniové.
Samotného Sandgrubbera poněkud zaskočila mezinárodní pozornost, které se jeho knize dostává – psalo se o ní až v Peru nebo v Číně. A také nálezkyně Smigielská se svěřila, že ji překvapil zájem médií, a prohlásila, že si připadá „jako zajíc na honu“. Vyjádřila naději, že vlna pozornosti brzy opadne. Ale zdá se, že to hned tak nebude – kniha vyšla 22. února a už týden nato začalo nakladatelství chystat dotisk, uzavírá agentura AFP.
