Klimatická změna nás ohrožuje čím dál víc a státy nedělají dost pro to, aby se na sílící dopady připravily, varuje nová zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN (IPCC), která vyšla tento týden ve stínu ruské invaze na Ukrajinu. Konflikt ovlivnil i přípravu dokumentu, který schvalují zástupci 195 zemí světa. Ukrajinská delegace kvůli válce přerušila účast a ruský zástupce se za zavřenými dveřmi omluvil za ruskou agresi.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 16:45 6. března 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Špatná zpráva je, že klimatické modely vycházejí a dopady sílící změny klimatu vyvolané člověkem pociťuje čím dál víc živých bytostí na naší planetě. Seznam sílících rizik je dlouhý, blahobyt lidí a zdraví planety je v ohrožení. Dobrá zpráva je, že nemusí dojít na nejhorší a na některé změny je možné se připravit pomocí adaptačních opatření. Také ještě zbývá nějaký čas na to zvrátit proces oteplování, než se zcela utrhne ze řetězu tím, že lidstvo rychle sníží emise skleníkových plynů. I tak by šlo shrnout poselství vědců z další zprávy klimatického panelu OSN, které je opět varovné a o něco přesnější i jistější než v předchozích pěti Hodnotících zprávách a dalších dokumentech z dílny IPCC.

Oddělit pravdivé a relevantní informace od nepravdivých či zavádějících; dojmy a pocity od faktů dnes není vůbec jednoduché. V případě něčeho tak rozsáhlého a komplexního, jako je klimatický systém celé planety, to platí dvojnásob. Zprávy mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC představují periodické „ověření reality“ pro celé lidstvo.

Stovky vědců ve svém volném čase vyhodnocují nejnovější studie a v pravidelných intervalech nabízejí vládám a světové veřejnosti zpřesněný a prověřený souhrn posledních poznatků o pokračující změně a jejích dopadech.

Druhá část v pořadí 6. hodnotící zprávy nese název „Zranitelnost, adaptace a dopady“ a byla představená tento týden v Ženevě. Shrnuje informace o dopadech postupující klimatické změny podnícené lidmi i o možnostech, jak se co nejlépe přizpůsobit a navyšovat klimatickou odolnost. Poslední citované studie pocházejí z loňského září.

Dokument popisuje sílící extrémní projevy počasí a klimatu v moři i na souši. Vlny veder, požárů, sucha, záplav i extrémních srážek nebo zrychlující růst oceánské hladiny v důsledku přispívají k humanitárním krizím a vysídlování lidí po celém světě.

Zpráva také vypočítává, že na tři a půl miliardy lidí už dnes žijí v oblastech s vysokou mírou klimatické zranitelnosti, přičemž lidé a ekosystémy už na některých místech čelí nevratným změnám, se kterými se nedokážou vypořádat. Průměrná globální teplota je dnes vyšší o zhruba 1,1 stupně ve srovnání s předprůmyslovou dobou a při stávajících emisích může překročit hranici 1,5 stupně za zhruba 20 let, což by podle vědců zmnohonásobilo nebezpečí a rizika pro lidi i ekosystémy.

 „Viděl jsem už mnoho vědeckých zpráv, ale nic podobného. Tato zpráva IPCC je atlasem lidského utrpení a usvědčující obžalobou neúspěšného vedení v oblasti klimatu. Odhaluje jednotlivá fakta, jak jsou lidé a planeta ničeni klimatickými změnami. Skoro polovina obyvatel planety dnes žije v nebezpečné zóně. Mnoho ekosystémů se dnes dostalo do bodu, odkud už není návratu,“ uvedl novou zprávu generální tajemník OSN António Guterres, který má sám diplom z fyziky z Lisabonské univerzity. Dodal, že na vině je pokračující spalování fosilních paliv, které „rdousí lidstvo.“

Vedle aktuálních hrozeb analýza IPCC mapuje 127 klíčových rizik po roce 2040 s ohledem na různé scénáře emisí skleníkových plynů. „Týkají se širokého spektra sektorů, jako je zdraví, zemědělství, hospodářství, infrastruktura nebo ekosystémy. Naše atmosféra je teď na steroidech. Je nadopovaná fosilními palivy, které vedou k silnějším, delším a častějším extrémním projevům počasí... Nejohroženější jsou oblasti v Africe, jižní Asii, na Malých ostrovních rozvojových státech, v Jižní a Střední Americe,“ upozornil s odkazem na zprávu generální tajemník Světové meteorologické organizace (WMO) Peteri Taalas s upozorněním, že dopady klimatické změny ovšem pociťují všechny země světa.

Dopady klimatické změny přímo ohrožují polovinu lidstva. Někde tlačí na peněženky, jinde vyhání z domovů

Číst článek

Asi nepřekvapí, že vedle ztráty ekosystémů a vymírání druhů se podstatná část vzájemně provázaných rizik vyvolaných nárůstem teploty pojí s vodou. Hrozí čím dál větší nedostatek pitné vody, ale také ničivější záplavy a akcelerující nárůst mořské hladiny. Z pohledu Česka je to především sucho.

„Pětileté sucho, které v Česku skončilo v roce 2019, bylo z pohledu starších záznamů výjimečné za přinejmenším posledních 200 let,“ upozornil bioklimatolog Miroslav Trnka z centra Czech Globe Akademie věd s tím, že tento extrém ovšem bude v budoucnu relativně častý a pojí se s ním kaskáda nežádoucích důsledků, mezi které patří i kůrovcová kalamita a požáry.

Adaptace

Uvedená rizika můžou ve výsledku ohrožovat životy lidí i dalších bytostí, podněcovat konflikty i migraci, která je jednou z cest, jak se lidé v ohrožených oblastech snaží změně prostředí přizpůsobit. Právě adaptace je další klíčový pojem nové zprávy. Vědci dokládají, že pomocí chytrých opatření se můžou lidé na rostoucí teploty a související dopady, jako jsou záplavy nebo nedostatek vody v půdě, připravit. Mezi uvedené kroky patří například zlepšování odrůd pěstovaných rostlin, agrolesnictví nebo diverzifikace zemědělské krajiny a městské zemědělství.

Extrémně vysoké teploty trápí oceány. Podle vědců tak globální oteplování dosáhlo krajní meze

Číst článek

Adaptační plány už badatelé zaznamenali u 170 zemí světa a řady měst, ale snahy podle vědců stále nejsou dostatečné. Zpráva také upozorňuje, že na adaptaci je vynaložen jen zlomek potřebných finančních prostředků. Navíc někdy bývají neefektivně využity a může docházet k tzv. maladaptacím, kdy nákladné opatření nesplní svůj účel a investované peníze přijdou vniveč. Podle profesora Trnky může jít například o nepromyšlené zadržování vody v půdě kvůli boji se zemědělským suchem.

„Zvyšování retence kvůli rostlinám je dnes módní přístup. Ale už se nemluví o tom, že ta voda je jenom jedna. Takže když zvýšíme retenci, můžeme mít větší problémy s hydrologickým suchem. Měli bychom více vody v zemědělské půdě, která by se nedostala do hlubších vrstev, vypaří se a bude chybět někde jinde - v povrchových tocích a nádržích, odkud polovina populace v Česku čerpá vodu. Pak bychom museli investovat do řešení nového problému. Neříkám, že máme nechat půdu ve stavu, v jakém je, ale musíme mít jasnou představu o těchto opatřeních a o tom, jakým způsobem mají být technicky provedena, aby to skutečně byla adaptace,“ podotknul v rozhovoru pro Český rozhlas Miroslav Trnka, zakladatel projektu Intersucho.cz , který dlouhodobě zkoumá sucho.

„Souhrn vědeckých důkazů je jednoznačný: změna klimatu ohrožuje blahobyt člověka a zdraví planety. Každým dalším zpožděním ve společném celosvětovém postupu v oblasti adaptace a zmírňování dopadů klimatické změny promeškáme krátkou a rychle se uzavírající příležitost k zajištění životaschopné a udržitelné budoucnosti pro všechny.“

Těmito slovy končí bezmála čtyřicetistránkový výtah nové zprávy pro politiky, který by měl za několik týdnů vyjít také v českém překladu od Českého hydrometeorologického ústavu. Začátkem dubna pak vyjde třetí část nové Hodnotící zprávy IPCC zaměřená na mitigaci – tedy především cesty rychlého snižováni emisí skleníkových plynů, bez nichž bude planeta pro lidstvo v důsledku rostoucí teploty i přes adaptační snahy čím dál nehostinnější.

Rusko vs. Ukrajina

Nespočet lidí teď věnuje pozornost bezprostřednějšímu nebezpečí v podobě vojenského konfliktu na východě Evropy, ale i riziku jaderné války. Ruská invaze ovšem poznamenala i schvalování nové zprávy „Zranitelnost, adaptace a dopady“. V době kdy ruské jednotky překročily hranice Ukrajiny, stovky vědců z celého světa uzavíraly několikaletou dobrovolnickou práci pro OSN a delegáti bezmála 200 zemí na virtuálním setkání schvalovali závěrečné znění textu. Ukrajinští zástupci ale kvůli napadení své vlasti opustili schvalovací proces dříve, jak potvrzuje český zástupce při IPCC Radim Tolasz.

Varování odborníků se potvrdila. Emise skleníkových plynů se blíží předpandemickým hodnotám

Číst článek

„V ten čtvrtek ráno jsme váhali, jak a jestli budeme pokračovat. Umravnila nás kolegyně z Ukrajiny. Po zahájení ruské agrese vystoupila v ranním bloku jako první a řekla, že ukrajinská delegace z pochopitelných důvodů opustí jednání, ale zároveň vyzvala celé IPCC a všechny delegáty, aby pokračovali… Takže to schvalování nebylo nijak ovlivněno s jedinou výjimkou, že ukrajinská delegace se už pak nezúčastnila,“ podotýká český klimatolog.

Ukrajinská představitelka Svitlana Krakovská na plénu IPCC podle svědků mimo jiné řekla, že se Ukrajina nevzdá, a dodala, že lidmi způsobená klimatická změna a válka na Ukrajině mají stejné kořeny – fosilní paliva a závislost na nich.

Šéf ruské delegace Oleg Anisimov se pak podle agentury AFP na virtuálním shromáždění omluvil jménem všech Rusů, kteří nedokázali zabránit tomuto konfliktu. Pro útok na Ukrajinu prý nenachází žádné ospravedlnění. Svědkem této omluvy byl také Radim Tolazs z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Myslím si, že všechny překvapilo, že se omluvil delegátům a de facto celému světu, že Rusové nezabránili invazi. Z mého pohledu to bylo hodně silné a uvěřitelné… To bylo asi poprvé od toho čtvrtka, co jsem od někoho z ruské strany zaznamenal tak jasné vyjádření, že Rusům se to nelíbí,“ popisuje Tolasz, který se v rámci jednání o klimatu s ruským klimatologem setkává asi patnáct let. Anisimov si za svou omluvu podle serveru Подъём od ruského poslance Viktora Vodolatského z Jednotného Ruska vysloužil označení za nepřítele státu, který by měl být zbaven všech funkcí a zničen.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít