Rozhovor s Klárou Dostálovou, lídryní kandidátky hnutí ANO 2011

Český rozhlas přináší rozhovory s lídry všech stran a uskupení, které kandidují v červnových volbách do Evropského parlamentu. Na otázky moderátora odpovídá Klára Dostálová, lídryně kandidátky hnutí ANO 2011.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Paní Dostálová, na úvod, pokud možno velmi krátce v heslech, která jsou vaše tři stěžejní témata, s nimiž jdete do evropských voleb?
Jdeme do evropských voleb bojovat za české zájmy. Naším programem určitě není jenom porazit některou z dalších politických stran, bránit naši suverenitu, naši bezpečnost, naši soběstačnost a samozřejmě i s takovým podtextem, že je opravdu nejvyšší čas nechat lidi žít.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s Klárou Dostálovou, lídryní kandidátky hnutí ANO 2011

To je jedno téma. Jaká jsou další dvě?
Další dvě témata, pokud to mám rozdělit do tří témat, tak je samozřejmě bránit právo veta, změnit Green Deal a pokusit se ještě změnit migrační pakt nebo ho samozřejmě zcela zrušit.

V čem spatřujete české zájmy, když jste o tom začala mluvit v úvodu?
Velkým českým zájmem je právě chránit právo veta, protože to nám dává tu vstupenku do jednání se všemi státy. Nechceme se dožít toho, že nás velké státy budou přehlasovávat.

Druhým velkým tématem je soběstačnost. To znamená nejenom česká soběstačnost, ať už je to energetická soběstačnost, nebo potravinová soběstačnost, soběstačnost v lécích, ale v celé Evropské unii.

Skutečně musíme bránit naši konkurenceschopnost vůči třetím zemím a na soběstačnosti bychom měli stavět, protože nyní se Evropa stává čím dál více závislá na třetích zemích, zejména na Číně a Spojených státech.

S dovolením se ještě vrátím k právu veta. Podle vás motivuje země k tomu, že musí hledat kompromis. Podaří se ho ale vždy najít v rámci sedmadvacítky?
O to se právě všichni musíme snažit a na rovinu říkám, že právo veta Česká republika opravdu jako natvrdo využila pouze jednou.

Vždycky je to cesta k tomu hledat kompromis, protože samozřejmě bychom asi potřebovali více času na to vysvětlit to posluchačům. Ale tam se právo veta užívá i třeba v závěrech Evropské rady, kde zasedají prezidenti a premiéři, aby tam byla taková slovní spojení, která jsou výhodná pro Českou republiku. Například do Green Dealu se díky tomu podařilo prosadit, že máme jádro jako bezemisní zdroj a že 55 procent snižování emisí se netýká každého členského státu, ale průměru Evropské unie.

Zároveň se podařilo díky tomu dojednat například objem peněz 42 miliard pro postižené regiony po uhlí, vlastně po konci uhlí. Takže to jsou spoustu závěrů, k čemu právo veta využíváme, ale hledáme spíše kompromisy.

Chcete-li znovu otevřít Green Deal, co tím máte na mysli, co konkrétně by se mělo změnit?
Green Deal jsou v podstatě tři skupiny nařízení a regulací. Jedna se týká životního prostředí, přírody, tam jsme určitě pro, to znamená zadržovat vodu v krajině, výsadba nových stromů, mokřady atd.

Pak je velký objem, který se týká průmyslu, a tam tedy opravdu je potřeba buď některá nařízení zrušit, jako je například zákaz spalovacích motorů, nebo výrazně změnit, protože se musíme znovu podívat na emisní povolenky.

Emisní povolenka obchodovatelná na trhu vede ke spekulacím. Pokud se podíváme na trh s emisními povolenkami, kdy v USA stojí 32 eur, ale v Evropské unii 80 až 100 eur, tak pak samozřejmě naše podniky jsou nekonkurenceschopné.

Dalším velkým tématem jsou emisní povolenky na domácnosti. To považuji za úplně zvrhlé, aby naši občané museli platit „daně“ právě za ty emise.

Lidé se mají motivovat samozřejmě k energetickým účinnostem, k lepším energetickým účinnostem, a ne je pokutovat, pokud něco nezvládnou.

A třetí objem je zemědělství. A tady naštěstí toho ještě moc schváleno nebylo, takže tam se dá spíše hodně revidovat. Ale takové ambice, že Evropa zakáže chov dobytka, protože krávy mají emise, tak taková nařízení by samozřejmě neměla nikdy spatřit světlo světa.

Spíše než zakazovat spalovací motory chcete lidi motivovat k elektromobilitě. Jak?
Určitě by to mohlo jít například nějakou přechodovou cestou, plug-in hybrid, určitě ideální auto. Není dostavěná infrastruktura, není možné mít představu, že budeme přejíždět velké dálky a budeme samozřejmě závislí na mnohahodinových nabíjeních někde po cestě.

Dobře, rozumím. Jak chcete motivovat?
Motivovat k tomu, že zaprvé dobudujeme nejdříve infrastrukturu. Pak samozřejmě i cenovou politikou, která by měla být výhodná. Nemůže ale zároveň ruku v ruce jít s elektromobilitou Euro 7, kde budeme platit emise z brzdného systému a z pneumatik.

Musíme si všichni uvědomit, že elektromobil je samozřejmě daleko těžší než auto se spalovacím motorem.

Pokud vím, tak hodláte revidovat tzv. migrační pakt. Co by se v něm mělo změnit nebo jakou migrační politiku v rámci Evropské unie hodláte prosazovat?
Nesouhlasíme s tím, jak je migrační pakt připraven. Ten je od základu špatně. Celý migrační pakt se musí revidovat v tom, že musí tam skutečně být efektivní ochrana vnějších hranic, návratová politika, boj s pašeráky a komunikace s třetími zeměmi.

A ne řešit, až když je migrant na evropské pláži a milá Evropo, starej se. To je určitě velmi špatné nastavení a ohrožuje to bezpečnost jednotlivých členských zemí.

Není ale pakt o azylu a migraci už tak dílem kompromisu, k němu už nebylo snadné se dopracovat? Může se najít impulz, který by přiměl státníky, aby se k tomuto obsáhlému dokumentu vrátili?
Samozřejmě impulz vyšel ze stran, které mají teď obří problémy, a všichni to můžeme dnes a denně vidět v médiích. Prosazovala to paní komisařka Johanssonová ve spolupráci s českým předsednictvím, což mě velmi mrzí.

Všichni se podívejme na situaci ve Švédsku, no-go zóny atd. Takže samozřejmě ambice států je uprchlíky dostat i do jiných zemí, které se tomu doposud velmi úspěšně bránily. Ale myslím si, že tady bude muset nastoupit takové to vytloukání klínu klínem.

To znamená připravit novou legislativu, která se právě zaměří na to, že migrant neskončí na evropské pláži, že budeme azylové řízení vyřizovat v třetích zemích atd. To znamená snažit se zabránit vůbec vstupu nelegálních migrantů na území Evropské unie.

Musíme si všichni uvědomit, že žijeme ve vysoce demokratické společnosti jako Evropská unie. Přicházejí sem ale lidé z nedemokratických stran a náš právní systém možnost odvolání a přezkumu předurčuje, že se nelegálních migrantů jen tak lehce nezbavíme.

Kvůli času už jenom ano, ne. Teď je hnutí ANO v europarlamentní frakci Renew Europe. Změní se na tom něco?
Doufám, že ne. Patříme ke konzervativní části Renew frakce a budu doufat, že tam zůstaneme a že budeme mít silnou pozici.

Všechny naše předvolební rozhovory najdete na zpravodajském serveru iROZHLAS.cz.

Vladimír Kroc, ano Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme