‚Topíme jednou za tři dny.‘ Architekt obývá pasivní dům a ptá se lidí v Modřanech, co chtějí od developera

„Architektura je obal na lidský život,“ tvrdí Petr Klápště. Jeho práce je zjišťovat, jak lidé žijí a jaký by ten obal měl být. Na přání a potřeby se ptá lidí na participačních setkáních a snaží se, aby se naplnily. Připravoval třeba dohodu mezi developerem a místními obyvateli o tom, jak má vypadat zástavba na místě modřanského cukrovaru. Sám Klápště bydlí v pasivním domě, který izoloval slámou a recyklovaným papírem.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pasivní dům

Pasivní dům | Zdroj: Archiv Petra Klápštěho

Petra Klápště zajímá ekologická udržitelnost architektury, svůj pasivní dům navrhl spolu s kolegou Janem Mártonem, s nímž mají společný ateliér Nature Systems.

Přehrát

00:00 / 00:00

S architektem Petrem Klápštěm o tom, jak se plánuje kus města i vlastní dům

„Topíme tak jednou za tři dny,“ vyzdvihuje v pořadu Bourání Radia Wave. „Dům totiž strašně pomalu chladne. I když větráme pořádně, tak pokud není 10 stupňů, tak topit jednou za tři dny vystačí na ohřev teplé vody a vyhřátí domu. Za sezónu protopíme třeba tři kubíky dřeva.“

Dům je totiž dobře izolovaný, upozorňuje architekt: „Tepelné mosty máme izolované z větší části slámou, protože jsme chtěli snižovat uhlíkovou stopu. Proto kombinujeme právě slámu s foukanou izolací z recyklovaného papíru.“

Pasivní dům Petra Klápštěho | Zdroj: Archiv Petra Klápštěho

„Na severní a západní stěně, kde je málo sluníčka, to je na šířku 58 centimetrů slámy a 10 centimetrů izolace,“ vysvětluje.

K tomu použili v domě i různě velká okna a různě tlustá skla podle toho, jak vycházel poměr mezi světlem a izolací. „Máme 14 oken a z toho sedm druhů zasklení,“ říká Klápště.

Díky rekuperaci se vytápí dům jen z místnosti, kde stojí krb. „Pasivní dům je vlastně technologicky jednoduchý. Na rozdíl od takzvaných chytrých domů. Takhle máme dům pod kontrolou a zároveň negeneruje žádná data, která by ocenili tipaři vloupání,“ těší architekta.

Výstavba v Modřanech

Heslem Petra Klápštěho je, že architektura je obal na lidský život. „Musí uchovat život v dobrém stavu a musí vyjadřovat to, co od toho očekáváte. Aby tam šlo dělat ty aktivity, které v životě dělat chceme,“ vysvětluje a dodává: 

„A také má architektura duchovní a psychologický rozměr. Ovlivňuje to, jak se člověk cítí, o čem přemýšlí, jaká nálada k němu přichází. A to by mělo b ýt kompatibilní s těmi aktivitami.“

Modřanský cukrovar (vizualizace) | Zdroj: Skanska

Klápště tohle uvádí do praxe v pražských Modřanech, kde developerská skupina Skanska staví nový komplex, několik velkých bytových domů.

„Oslovila mě Skanska na popud toho, že městská část Praha 12 už delší dobu chce, aby se projednávaly tyto záměry s veřejností. Měli jsme spolu dohodu, že vytvoříme pracovní skupinu, kde budou lidé z okolí, aktivní občané, lidé z městské části, z hlavního města Prahy i zástupce developera,“ přibližuje Kláště.

Společně měla skupina najít důležitá témata. Architekt Klápště si vymínil, že úkolovat ho bude právě tato skupina, nikoliv samotný developer. „Já jsem ten, kdo vyvažuje různé požadavky, které si vzájemně protiřečí,“ přibližuje svoji roli.

Modřanský cukrovar, nábřeží (vizualizace) | Zdroj: Skanska

„Byly tam požadavky na výšku budov kvůli výhledům těch, co už tam bydlí. Na intenzitu dopravy, lidé se báli dalších aut. Byl tam požadavek na veřejná prostranství, aby tam mohly být kavárny, restaurace a obchody. A od toho je tady kreativita architektury, aby našla řešení, které nebude jenom hloupý kompromis někde uprostřed, ale přijde s chytrým nápadem, který bude lepší.“

Vyvolat zájem u místních obyvatelů jde u některých věkových skupin snadno, to jsou třeba senioři, třicátníci a čtyřicátníci. Naopak současní padesátníci a šedesátníci se zapojují podle architekta málo. A také teenageři.

„Dospívající jsou strašně ostrakizovaní, nikdo je nemá rád, nikdo je nechce pouštět do města a všichni se je snaží vytlačovat někam pryč, aby nedělali hluk a nepouštěli si hlasitou hudbu,“ říká Klápště.

Modřanský cukrovar (vizualizace) | Zdroj: Skanska

Důležité ale je, aby se lidé do plánování zapojili ještě před tím, než architekti přijdou s prvními návrhy. Tedy ještě v době, kdy je celý projekt abstraktní.

„Aby se dokázala pojmenovat důležitá témata. Jenže když ještě není nic navrženo a nakresleno, tak lidé na setkání nepřijdou. Až když vidí projekt a nelíbí se jim to. Jenže aby architekt co nejvíc zohlednil jejich potřeby, musí o nich architekt vědět dřív, než vezme do ruky tužku,“ uzavírá Petr Klápště.

Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.

Karolína Vránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme