Trochu jiná káva… arabská s kardamomem
Minulý týden bych hodnotila stroze: „Byla to trochu jiná káva!“ Doslova a do písmene. Užívala jsem si vynikajícího jídla, drinků a architektury, venku bylo ve stínu příjemných 25 °C, na slunci místy i ke třicítce. Neschovávala jsem se pod ochranu klimatizovaných stěn hotelových pokojů, luxusních restaurací či monstrózních nákupních center. Pod arabským nebem jsem si užívala exotických vůní a chutí Levanty, Indie, arabské i irácké kuchyně.
Při popíjení voňavé ochucené kávy jsem došla k závěru, že Dubaj je dalším městem, které nikdy nespí. Než se v budoucích gastroglosách pustíme do vaření, budeme si povídat o kávě.
Arabica a její historie
Jestliže si občas postesknu, že se nelze dopátrat původu nějakého jídla nebo ingredience, u arabské kávy mám konečně jistotu. Kávová zrnka Arabica jsou prokazatelně ta první z kávového ráje. Jsou mezi kávami prvním Adamem a Evou a z ráje nebyli vyhnáni, oni se do světa vydali sami a svět tuhle voňavou kávu s občasnými rozpaky přijal za svou. Důkazem je fakt, že druh Arabica představuje 70 % celosvětové produkce.
Všechno začalo 1000 let př. n. l. na území dnešní Etiopie. Tehdy se káva ještě nezalévala horkou vodou a nesladila cukrem. Zrnka kávy se drtila a smíchala s tukem, z hmoty se vytvořily koule o velikosti pingpongového míčku, které se konzumovaly. Takto se dosahovalo toho samého, co nyní, káva sloužila jako stimulant. Jsem vděčná, že se její konzumace dopracovala do dnešní vznešené aromatické podoby, na lojové kouli bych si určitě nepochutnala.
Kávovník arabský (Coffea arabica) je momentálně z pohledu produkce nejvýznamnějším druhem. Za zmínku stojí, že s kultivací kávovníku začali Arabové už někdy ve 13. století. Blahodárné účinky jeho plodů prý jako první rozpoznal etiopský pastýř koz. Všiml si, že když si kozy pochutnávají na bobulích jednoho keře, chovají se hodně rozpustile. Postěžoval si na farnosti a duchovní ony bobule ochutnal také. Hned poznal jejich povzbuzující účinky, a tak je začali kněží používat při nočních náboženských obřadech, aby zůstali dlouho bdělí.
Já bych chtěla touto cestou stádu rozdováděných koz poděkovat, svět bez kávy by byl nepochybně ochuzen o jedno z potěšení.
Káva se používala v klasické arabské medicíně a léčila mnoho neduhů. Dervišové měli nařízeno ji pít před noční modlitbou. Pro nás je důležitý konec 15. století, káva tehdy pronikla do Egypta a v roce 1517 se objevila v Cařihradu.
Jak přežít zimu, zhubnout a navíc si utužit zdraví
Číst článek
Tamní muži museli při svatebním obřadu slíbit, že své ženě budou vždy podávat kávu podle jejího přání, a pokud ne, byl to legální důvod k rozvodu. Milé dámy, pokud je vám káva doma podávána s láskou, asi to bude tím, že o vás nechce vaše drahá polovička přijít.
Do Evropy přinášeli vzorky kávy cestovatelé znalí i možností jejího využití. Ale asi první zmínka je z roku 1552 zaznamenána v syrském Aleppu a první pokusy o rozšíření kávy nedopadly slavně. Byla z počátku prohlašována za zdravotně škodlivou a tyto vlastnosti měla utlumit malá dávka mléka. Klasičtí hospodští nemohli kávě přijít dlouho na jméno a lidi ji popíjející označovali za spiklence a možné politické odpůrce vlády.
Časy se mění, ale tohle se kupodivu nezměnilo, jistě znáte označení “pražská kavárna” . Káva Evropu nakonec dobyla a já vzpomenu nejstarší „coffee house“ v Oxfordu z roku 1652 a vyhlášenou benátskou kavárnu „Florian“ založenou už v roce 1720, kam zašel i nejznámější milovník Giacomo Casanova.
Kdo zakazuje pití kávy
Vynechám doporučení lékařů kávu nepít, ale do zákazů kupodivu zasáhlo náboženství, které nenechá nic bez povšimnutí. Arabští muslimové nesmí konzumovat alkohol, ale káva jim nakonec nebyla odepřena. Ovšem zapovězení kávy, dokonce i čaje, přišlo úplně odjinud.
Kávu a všechny škodlivé a návykové látky nesmějí konzumovat členové Mormonské církve. Pokud jste milovníky kávy, držte se od tohoto náboženství co nejdál.
Trochu jiná káva
Kultura, poznávání a pití kávy na různých místech světa je hodně zajímavou zkušeností. Vrátím se ke kávě podávané v Dubaji, kde rozlišují kávu arabskou, tureckou, libanonskou i všechny naše moderní varianty.
Začnu tím, že podobně jako v Turecku a většině arabských zemí se i zde připravuje káva v džezvě. Džezva je kovová konvička kónického tvaru, často i krásně tepaná, s dřevěnou rukojetí, a uklidním vás, že si arabskou kávu můžete připravit i v malém kovovém hrnečku či konvičce.
Arabská káva se odlišuje především svou přípravou, jinak je podobná té, kterou si běžně dopřáváte. Měla by být chutná, čerstvá a aromatická. Kávová zrníčka by měla být jemně umletá a měli byste nechat kávu před prvním ochutnáním usadit na dně džezvy. Káva se totiž tradičně podává necezená, ale pokud máte vůči sedlině nepřekonatelné výhrady, můžete pravidlo porušit a kávu si přecedit přes jemné sítko.
Kardamom, který do arabské kávy také patří, si kupte klidně namletý, ale podobně jako u kávy získáte nejvýraznější chuť z čerstvě namletého lusku.
Postup přípravy si ještě vysvětlíme, ale musím uvést, že kulturu „arabské kávy“ vyznává 22 zemí, zmíním třeba Saudskou Arábii, Egypt, Libanon a Turecko společně tvořící Blízký východ. Do takových podrobností jdu především proto, abych vás připravila na fakt, že všude má odlišnosti a jednu věc společnou: do kávy se nepřilévá mléko.
Krušné hory gastronomické a houbový eintopf
Číst článek
V Saudské Arábii se do kávy přidává hřebíček a šafrán a podává se s datlemi. V Turecku si dopřejí trochu cukru, nedávají kardamom a kávu melou ze všech nejjemněji. V Egyptě je základ podobný jako v Turecku, ale ke kardamomu a hřebíčku se přidává i muškátový oříšek. Libanonská káva se připravuje ze všech nejsilnější a můžete si ji objednat i s kardamomem. Přidání cukru je na vás, ale potvrzuji, že káva je s ním chutnější.
Ještě jednu poznámku: káva se připravuje i podle situace. Pokud se popíjí třeba na pohřbu, podává se hořká. Naopak při svatbě se podává s hodně sladkými dobrotami.
A jaká byla moje arabská káva v Dubaji? Především nádherně servírovaná v obrovské zlaté konvici, až jsem se toho množství zalekla, doplněná talířkem s medjol datlemi a konvičkou s mlékem, které jsem si poněkud neznale objednala, ale pak ani nepoužila. Káva se většinou pije z malých šálků, které se spíše podobají kalíškům jak na japonský čaj. Arabská káva totiž není tak silná, chuťově však byla velmi dobrá a orientálně voňavá.
V libanonské restauraci vás zase upozorní, že libanonská káva je na rozdíl od arabské velmi silná, což mohu potvrdit. Servírují ji v džezvě a nabízejí k doslazení cukr i med.
A konečně jak na kávu s kardamomem
Nalijte studenou vodu a cukr (ten je na vás) do džezvy a umístěte na sporák. Nastavte střední plamen a uveďte do varu. Hned poté přidejte mletou kávu (na 150 ml vody 7–10 g kvalitní, čerstvě umleté kávy) a kardamom a znovu přiveďte k varu, ale jen do okamžiku, než se utvoří pěna, což bude dílem chvilečky. Zpěněnou směs odstavte z plotýnky a nechte pěnu opadnout. Znovu vraťte na oheň do opětovného zpěnění, sejměte, nechte opadnout a můžete postup ještě opakovat.
A máte hotovo, vaše arabská káva je připravena k pití. Nalijte ji do malých šálků nebo kalíšků, kdo chce, může i přes sítko.
O zdravotních benefitech kávy nemá cenu psát, bylo by to nošením kávy do kavárny, i když právě s tou arabskou je to trochu složitější. Užijte si kávové pohody s příchutí Orientu.
