Pacienta, který potřebuje neodkladnou péči, musí nemocnice přijmout, ujišťuje zdravotní etik Vácha

Zdravotní systém se kvůli pandemii blíží svým limitům. „Chci uklidnit všechny občany. Pacient, který potřebuje neodkladnou péči, prostě nesmí být nepřijat. Nemocnice ho musí přijmout, i kdyby ho přijala do jiného oddělení. Nebo v nejhorším případě, který si zatím neumím představit, někde na chodbě,“ říká pro Český rozhlas Plus přednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a katolický kněz Marek Vácha.

Audio Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Římskokatolický kněz Marek Orko Vácha | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Vácha zároveň jedním dechem vysvětluje, co vlastně neodkladná péče je. „Je to pět podmínek, kdy hrozí nebezpečí náhlé smrti, nebezpečí zhoršení zdravotního stavu, nebezpečí, které může ohrožovat život. Také nebezpečí náhlé a intenzivní bolesti a nebezpečí změny chování pacienta, kdy ten pacient může ohrožovat sebe i ostatní na životě,“ shrnuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podle čeho v přeplněných nemocnicích rozhodují, které covidové pacienty zachraňovat?

„To znamená, že pacient nikdy nezůstane před nemocnicí, vždy bude přijat, i když ta péče už nemusí být taková,“ dodává etik a přibližuje, co si pod tím představit:

„Pokud nelze zaručit službu, která je normálně standardní, tak je v případě vyčerpání vzácných zdrojů přípustné omezení běžného standardu, které je nezbytné pro udržení co největšího, stále ještě možného rozsahu péče. Tento postup je považován za lege artis. Nikdo ale není zavázán k nemožnému,“ připomíná s tím, že všichni bezpochyby udělají pro pacienta to nejlepší, co je možné.

Lékař je odpovědný pacientovi

Mluví se o tom, že lékaři musí, nebo hrozí, že by museli rozhodovat o tom, který pacient dostane lepší péči.

„Striktně řečeno je prioritizace pacientů proti právnímu řádu České republiky. Protože rozsah poskytované péče je vždy určován reálným předpokladem klinického prospěchu. Je plně v kompetenci ošetřujícího lékaře. Právníci by k tomu řekli, že pokud bychom měli ukončit léčbu, pro kterou je pacient indikován, s cílem získání zdroje pro pacienta s příznivější prognózou, tak to není přípustné. Lékař je odpovědný svému pacientovi a nikomu dalšímu,“ shrnuje Vácha.

Nová vyhláška snížila odměny zdravotníkům na covidových odděleních. ‚Mohli to aspoň říct dopředu.‘

Číst článek

„Pokud je pacient přijat, tak musí dostat veškerou péči, kterou potřebuje, bez ohledu na to, kdo čeká za dveřmi. Samozřejmě i v mírových časech přichází někdy rozhodnutí přejít z léčby kurativní na paliativní,“ říká etik a dodává: „To je na jednotkách intenzivní péče denní chleba. Problém dnes je, že těch pacientů je hodně a kapacity se pomaloučku zaplňují.“

Vácha věří, že Česko by v případě nutnosti mohlo posílat své pacienty do zahraničních nemocnic.

„A protože jsme právní stát, tak chci velmi zdůraznit, že všichni lidé mají stejnou hodnotu. To znamená, že nikdo nebude selektován na základě pohlaví, rasy, etnicity nebo na základě věku. A pochopitelně ani na základě toho, jestli je, nebo není fyzicky a mentálně nemocný. Prostě takhle to není postaveno,“ dodává.

Naděžda Hávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme