Afghánský inženýr: Bez znalosti češtiny je hodně těžké najít si práci, vzal bych jakoukoliv
Rodina Afghánce Brahima byla jednou z posledních, které se podařilo ze země ovládnuté Tálibánem v srpnu evakuovat. Po třech měsících, které strávili v pobytovém středisku ministerstva vnitra čekáním na azyl, se přesunuli do bytu v Praze. Vystudovaný inženýr si hledá práci, jeho děti by rády dokončily vysokoškolská studia. Společně chodí na intenzivní kurz češtiny, který je součástí Státního integračního programu.
Otec rodiny v Afghánistánu pracoval přes 12 let pro jednu českou neziskovou organizaci. Ta mu v srpnu pomohla dostat se na palubu evakuačního letu české armády.
Učí se česky a bydlí v Praze, rodině inženýra evakuovaného z Afghánistánu už chybí si jen najít práci. Více si poslechněte v reportáži Ivy Vokurkové
„Bylo to velmi náročné, podařilo se to až napotřetí. Navíc tam ještě zůstaly tři nejstarší děti s rodinami. Bojím se o jejich bezpečnost v Afghánistánu,“ popsal Radiožurnálu.
Brahim se jim proto snaží vyjednat přesun do Česka. Jeho rodině se tu prý moc líbí. Jediný problém, na který narážejí, je – vedle jazyka – práce.
„Kvůli jazyku. Protože bez jeho znalosti je hodně těžké najít si práci. Vzal bych jakoukoliv. Máme vzdělání a dovednosti, které bychom v této zemi mohli využít,“ říká vystudovaný strojní inženýr Brahim. On i jeho celá rodina proto podstupují intenzivní kurz češtiny.
Čekají na bydlení a hledají si práci. Většina evakuovaných Afghánců plánuje zůstat v Česku
Číst článek
Jeho rodina má štěstí, že nemusí řešit ten největší problém první fáze integrace – hledání bydlení.
„Majitelé nebo zprostředkovatelé bydlení jsou nedůvěřiví vůči cizincům, zvlášť cizincům z těch zemích, o kterých se bavíme. Často se stane, že druhá strana položí telefon a řekne: ‚No to ani omylem‘ a prásk,“ popisuje zkušenosti sociálních pracovníků Státního integračního programu jeho vedoucí Radim Prahl.
Poznání českých měst
Hledání vhodného bydlení komplikují i vysoké ceny nájemného a nedostatek bytů vhodných pro početné rodiny.
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek je ale přesvědčený, že kdyby se ministerstvo obrátilo na neziskové organizace, bylo by s hledáním bytů úspěšnější.
Řešíme problém tam, kde vzniká. Není rozpor mezi obranou a misemi, tvrdí exnáměstek Koštoval
Číst článek
„Je potřeba se spolehnout na místní aktéry, oběhnout místní firmy, pobavit se s městy v místě, kde ti lidé žijí, jestli by nebylo možné se ucházet o sociální bydlení. To musí být práce v terénu, kterou ministerstvo vnitra tak často nedělá,“ popsal.
S integrací má afghánským uprchlíkům pomoci kurz sociokulturních reálií, kde se dozví, jak funguje MHD, školství nebo jak se platí složenky. V rámci terénního kurzu pak budou poznávat česká města a každodenní život v nich.
„Opravdu jim musíme pomoct, abychom jim ukázali, že Česká republika není jenom to, co si o ní mysleli, když byli v Afghánistánu,“ říká Radim Prahl.
Pan Brahim má o české společnosti dobré mínění. Alespoň zatím: „Nikdo se nás tady neptal: ‚Proč nosíte šátky?‘ Jsem vděčný, že Češi respektují všechna náboženství.“
Co s jeho představou udělá poznávací výjezd do regionů, se teprve uvidí.
