Černochová a Řehka velmi surově a jasně deklarovali, že armáda je v kritickém stavu, hodnotí Šedivý
Česká armáda se potýká s nedostatkem lidí. Profesionálních vojáků je zhruba 24 tisíc, potřebovali bychom jich podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky 37 tisíc. „Naše sklady jsou vyprázdněné. Průměrný plat vojáka z povolání je mnohem nižší, než by měl být,“ popisuje pro Radiožurnál vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Rozpočet na obranu ve výši dvou procent HDP nebude do budoucna stačit, potvrdila ministryně obrany za ODS Jana Černochová. Česko navíc podle generála Řehky v rámci NATO neplní požadované schopnosti, a proto připravuje zásadní změny. Jaké schopnosti konkrétně Česko neplní?
Je to něco, co vyplynulo z nedostatku finančních prostředků, kdy jednotlivé koncepční dokumenty plánovaly například modernizaci jednotlivých brigád. Mluvíme o dvou brigádách – 7. a 4. Do současné doby modernizace nebyla dokončena.
„Velká část bojových útvarů především není naplněna na 90 a více procent, ale je ve velmi nižším procentu naplněnosti,“ upozorňuje vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy Cevro a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý
Je to i otázka, která se týká například kvality našeho dělostřelectva, protiletadlových a protiraketových systémů, ale i logistiky. Naše sklady jsou vyprázdněné a nejsou tam zásoby, alespoň ne v potřebných množstvích.
To znamená, že armáda, která by byla použita, by nebyla použita tak kvalitně a efektivně, jak by měla být. Velká část bojových útvarů není naplněna na 90 a více procent, ale je ve velmi nižším procentu naplněnosti.
Takže schopnost armády sice formálně na papíře je, vzhledem k tomu, že organizační struktury jsou připravené, načrtnuté, operační postupy jsou připravené, ale armáda jako taková po materiální stránce připravená není.
Říkáte, že to je nedostatkem financí. Jak je to možné, když do armády jde nejvíc peněz za poslední roky?
Ale to je otázka jenom tohoto roku. Je zcela zřejmé, když si promítnete, jak to vypadalo před deseti patnácti roky, ale i ty poslední roky, tak obranný rozpočet armády České republiky nedosahoval ani zdaleka plánovaných procent HDP, a to jsme nemluvili ani o těch dvou procentech.
Neshody mezi ministryní obrany a šéfem armády pokračují. Kvůli sporům ‚padla‘ cesta do Jordánska
Číst článek
Těch dvou procent mělo být dosaženo v tomto roce, ale my jsme postupně nezvyšovali. Před deseti lety jsme měli asi kolem jednoho procenta HDP a na té úrovni jsme setrvávali a jenom pomalu jsme šplhali ke dvěma procentům HDP.
To se samozřejmě odráželo, že nebyly peníze především na velké projekty, které potřebovaly mít peníze s dlouhodobým výhledem a stabilním financováním. A to nebylo.
Snaha o nábor nových lidí běží už několik let. Proč se pořád nedaří získat více lidí a proč musí trvat nábor jednoho člověka osm měsíců, jak uváděl generál Řehka?
To je organizační záležitost resortu ministerstva obrany a armády. Myslím, že to je v jejich kompetenci, aby si to vyřešili.
Řehka: Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině i západnímu světu. Česká armáda potřebuje víc lidí
Číst článek
Tam byl jeden velký problém a to je otázka zdravotního stavu vzhledem k tomu, že až teprve do současné doby armáda trvala na tom, že musí být odpovídající zdravotní stav jak u vojáků nebo u těch, kteří chtějí vstoupit do armády jako profesionální vojáci, tak i u aktivních záloh.
Až teprve teď se vyřešila ta disproporce vzhledem k tomu, že ze společnosti přichází mnohem více kandidátů na profesionálního vojáka nebo vojáka aktivních záloh s různými zdravotními omezeními, které je ale v podstatě neomezují pro výkon služby.
Ale ty normy byly tak tvrdé, že se tam nedařilo nabírat nezbytný počet. Myslím, že toto armáda vyřešila nebo to určitě vyřeší. Jiný problém ale je s financemi vzhledem k tomu, že opravdu průměrný plat vojáka z povolání je mnohem nižší, než by měl být.
‚Kompaktní celek‘
Příští rok ministři obrany zemí Severoatlantické aliance schválí nové cíle výstavby obraných schopností. Jaké změny to konkrétně znamená pro naši armádu?
Myslím, že zatím pořád není stoprocentně jasno, jaký bude finální dokument, byť náčelník generálního štábu uvedl, že s ním byl seznámen, a tudíž to pro něj asi nebude nic nového.
V každém případě bude armáda muset dokončit modernizaci jak sebemechanizované brigády, tak i brigády rychlého nasazení, která se modernizuje už dvacet let a pořád není dokončena.
To je jeden z velkých problémů. Armáda by měla dokončit, a možná dokonce rozšířit systém protivzdušné a protiraketové obrany vzhledem k tomu, že je poměrně dost zřejmé, že to je něco, co bylo rovněž významně potlačováno v minulosti.
Německo může být válečnou křižovatkou jednotek NATO. Na ozbrojený konflikt připravuje i firmy
Číst článek
Obecně je protiletadlová a protiraketová obrana hodně drahá na to, aby byla schopná pokrýt alespoň větší část našeho území, kde jsou administrativní a průmyslová centra.
Logicky, jak už jsem řekl já i náčelník generálního štábu, je to spojeno s tím, že je potřeba rozšířit počty útvarů, ať už logistických, protiletadlových, protiraketových, ale i mechanizovaných vojsk a dalších.
To bude znamenat například obnovovat některé kasárny, některé posádky a samozřejmě tím i zvyšovat objem logistické podpory a zásob, což bude vyžadovat poměrně velké investice.
Myslím si, že celkově se armáda bude muset vrátit ke konceptu armády, která je postavená na vševojském základu, ale je to skutečně kompaktní celek, ve kterém je schopna jedna část vojska podporovat tu druhou.
A tak to teď nebylo? S tím nepočítala reforma, která nyní běží?
Ta s tím za prvé tolik nepočítala a zase to v minulosti bylo poměrně ovlivněno nedostatkem financí, který se projevoval v době, kdy jsme měli naše vojáky v zahraničních misích a kdy se rozvíjely především komponenty armády, které byly potřeba v zahraničních misích.
Když to vezmu na příkladu, ženisté byli významně potlačováni vzhledem k tomu, že nebyli potřeba v zahraničních misích.
Teprve teď dochází k tomu, že by měli dostat rovněž nové technologie, nové zbraně, nové systémy, například na překonávání vodních překážek a podobně. To je jeden z příkladů, ale takových bylo víc. Je to otázka například letectva a podobně.
Reforma armády v některých případech trvá už dvacet let. Ale není tu problém, že než se stihne dokončit nějaká reforma, tak už je tu potřeba nové reformy?
To je ten problém, že jsme vždycky zpracovali nějaký koncepční dokument a ten měl nějaký finanční rámec. Všichni s ním souhlasili, ať už to byly vládní organizace, nebo vláda, ministerstva a podobně. Pochopitelně to bylo projednáno i v Parlamentu. Ale finanční rámec se nikdy nedržel.
Česká armáda se vrátí do afrického Sahelu. Pod záštitou NATO bude cvičit mauritánské speciální síly
Číst článek
Vždycky postupně z nějakých důvodů nakonec plánované finance nebyly na obranu alokovány. To se potom odrazilo v tom, že se část projektů vůbec nezačala nebo se redukovala. To je například právě brigáda rychlého nasazení, která má pouze dva prapory vybavené obrněnými transportéry Pandur a ten třetí je stále ještě nemá.
To je jeden z příkladů, jak se přistupovalo k modernizaci armády. To se pochopitelně kumulovalo až do současné doby, kdy ministryně obrany a náčelník generálního štábu, řekl bych, velmi surovým, jasným způsobem deklarovali, že armáda je v současné době v kritickém stavu.
A to nejenom po stránce toho „hardwaru“, ale i po stránce personální, vzhledem k tomu, že ztratila schopnost nabírat poměrně větší množství vojáků, nejenom z toho zdravotního hlediska, ale i počet lidí, kteří chtějí sloužit, protože v armádě by našli perspektivní a dobré zaměstnání.
Rozhovor s vedoucím katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO a bývalým náčelníkem generálního štábu Jiřím Šedivým si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
