Česká republika si pohoršila v žebříčku vnímání korupce ve veřejném sektoru. Podle organizace Transparency International je celosvětově na 57. místě, stejně jako před dvěma lety. Loni se přitom postavení Česka mírně zlepšilo, bylo o tři příčky výše. Na čele žebříčku jsou opět jako loni Dánsko a Nový Zéland.

12:55 3. prosince 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

K hodnocení se používá stobodová stupnice, ve které 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce. V tomto hodnocení získalo Česko 48 bodů, zatímco první Dánsko 91.

Stejné hodnocení jako Česká republika má Bahrajn, Chorvatsko a Namibie. Nejméně zkorumpované jsou jako loni Dánsko a Nový Zéland.

„Vzhledem k posledním událostem v České republice v horizontu roku, kdy se objevují stále nové a nové protikorupční kauzy a zároveň i z veřejné diskuze je zřejmé, že protikorupční opatření se v České republice prosadit nedaří,“ domnívá se spoluzakladatel české pobočky Transparency International Václav Láska.

„Je logické, že lidé budou vnímat korupci v České republice jako rozšířenější a větší problém, se kterým se toho moc nedělá. Takže výsledek je logický a odpovídá událostem v České republice,“ je přesvědčen.

Na korupci podle Lásky existují účinná opatření jako zákony a návrhy: „Ale v Česku se je nedaří prosazovat. Takže lidé vědí, že korupce je, ale nebojuje se s ní. Výsledkem je pak tenhle žebříček.“

Bývalá vicepremiérka pro boj s korupcí Nečasovy vlády Karolina Peake Českému rozhlasu řekla, že zpráva vychází ze subjektivního vnímání korupce lidí, nikoli z objektivního pohledu na rozsah korupce:

„Prohlubuje se to také tím, že se o korupci hodně mluví. Stalo se z ní předvolební, volební a velké politické téma. Na druhou stranu korupce je nepochybně dále hlubokým problémem. A to i proto, že se nedaří přijímat řadu zákonů, které jsou potřebné pro řešení korupce. Například já osobně jsem měla velký problém prosadit nová pravidla pro financování politických stran.“

Jako zásadní protikorupční opatření považuje TI zákon o státní službě.

„Jeho příběh je skutečně tragický. Potom je potřeba stabilizovat situaci ve státním zastupitelství, nejen personálně, ale i zákonně. To znamená nový zákon o státním zastupitelství a zákon o financování politických stran. To jsou tři klíčové normy, které je třeba přijmout,“ říká vedoucí Právní poradny TI Radka Pavlišová.

Ze zemí Evropské unie zůstaly za Českou republikou Slovensko, Itálie, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Naopak nad Českem jsou například Gruzie nebo Rwanda. Na posledních místech jsou Afghánistán, Severní Korea a Somálsko.

Korupce odrazuje investory

Boj s korupcí v Česku vnímají negativně i zahraniční firmy. S korupcí, často neefektivní státní správou nebo s problémy s transparentností při zadávání veřejných zakázek bojují například němečtí investoři. Ve svém jarním průzkumu to uvedla Česko-německá obchodní a průmyslová komora.

O tom, že velká míra korupce v Česku odrazuje zahraniční investory, informoval dříve i list Financial Times. Firmy ale naopak v Česku vnímají dobré ekonomické prostředí.

Státní rozpočet v důsledku nehospodárného nakládání s majetkem, šedé ekonomiky a korupce ročně přichází o 150 až 200 miliard korun. Pro nedávný rozhovor pro týdeník Ekonom to řekl prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. Největší podíl na ztrátách má podle něj šedá ekonomika, korupce tvoří ‚jen‘ menší část.

Žebříček vnímání korupce je sestavován na základě průzkumů, ve kterých respondenti hodnotí schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce v různých institucích a oblastech veřejné správy, míru transparentnosti fungování institucí, míru zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků.

Jana Zemanová, Michaela Vydrová, Jan Beneš, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít